Aktuálně:

Do soutěže na předsedu ÚOHS se hlásí pět zájemců

07.11.2020, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Do soutěže na předsedu ÚOHS se hlásí pět zájemců

Do výběrového řízení na funkci předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) se podle informací dnešních Lidových novin hlásí pět zájemců.
Kromě náměstka ministra vnitra Petra Mlsny a bývalého místopředsedy antimonopolního úřadu Roberta Nerudy jsou mezi nimi i nynější první místopředseda úřadu Hynek Brom, bývalý místopředseda Michal Petr a státní tajemník ministerstva zemědělství Jan Sixta. Všichni přihlášku do tendru deníku potvrdili.
Současný předseda úřadu Petr Rafaj rezignoval k 1. prosinci, premiér Andrej Babiš (ANO) na funkci vyhlásil výběrové řízení. Přihlášky mohou zájemci podávat do dneška.
Současný první místopředseda ÚOHS Brom kromě potvrzení kandidatury LN představil i svoji vizi. Úřadu chce dát „nové impulsy“. „Chci dokončit projekty v oblasti ochrany hospodářské soutěže. Zvyšování povědomí o soutěži, detekci protiprávních jednání a digitalizaci,“ řekl listu bývalý plzeňský radní za ODS. Podle LN je ale Brom považován za součást Rafajova systému a je podepsán pod řadou kontroverzních rozhodnutí úřadu.
Přihlášku do tendru LN potvrdil i docent Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Michal Petr, který byl v minulosti místopředsedou ÚOHS. Podle deníku je uznávaným expertem na soutěžní právo. „Jde o zcela unikátní příležitost kandidovat v otevřeném výběrovém řízení, čehož si cením. Mám pět let od ÚOHS odstup. Za tu dobu jsem shromáždil nápady na to, jak by se mohl ÚOHS dále rozvíjet,“ řekl listu Petr.
Státní tajemník Sixta by chtěl podle LN zefektivnit rozhodování ÚOHS, kde byl od roku 2009 v rozkladové komisi. „U nás je problém, že máme dvě instance správního řízení a dvě instance soudního přezkumu. To je samo o sobě velmi zdlouhavé,“ řekl listu Sixta.
Výběrové řízení bylo na pozici šéfa ÚOHS vyhlášeno poprvé, dosud nového předsedu vybírali politici. Původně byla v podmínkách obsažena nutnost, aby kandidát měl bezpečnostní prověrku na stupeň důvěrné. Podle protikorupčních organizací ale tato podmínka vylučovala kandidaturu kohokoliv mimo státní správu, vláda po jejich kritice podmínku vypustila.
Rafajovo odvolání prezidentovi navrhovala vládní koalice. Šéf ÚOHS čelil kritice například kvůli tomu, jak jeho úřad postupoval v tendru na nový mýtný systém. Rafaj trvá na tom, že se nedopustil žádného jednání, kterým by ohrozil nestrannost a nezávislost rozhodování a znevážil svou funkci.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.