Podnikatelé oznámkovali vládu – vzhledem k nejistotám a blížícímu se „lockdownu“ obdržela pouze dostatečnou

Téměř polovina respondentů poté označila jako své největší obavy právě vládní nařízení, která se mění tak často, že na ně nejsou schopni se připravit, natož na ně adekvátně reagovat. Čtyřicet šest procent podnikatelů se od jarních omezení ještě nevrátilo do původního režimu, čtyřicet tři procent jich vykazuje stále ztrátu. Vyplývá to z říjnového průzkumu, který vypracoval český rezervační systém Reservio ve spolupráci s online dotazníkovou platformou Survio a jehož se zúčastnilo 630 českých podnikatelů ve službách.
„Jaro bylo pro podnikatele ve službách špatné, ale to, co je čeká v následujících týdnech, je daleko horší. Většina z nich v březnu měla finanční rezervu, ze které zvládla lockdown přečkat,” konstatuje zakladatel a CEO rezervačního portálu Reservio Boris Bošiak. „Nyní jsou ale ve stavu, kdy téměř polovina z nich je stále ve ztrátě a děsí se dalších vládních nařízení,” dodává Bošiak. Dotazník zjistil, že obavy z budoucnosti vlastního podnikání má šedesát tři procent respondentů, nejvíce se obávají již zmiňovaných státních nařízení (čtyřicet osm procent) a také poklesu zakázek (čtyřicet jedna procent).
Pozitivní zprávou je, že ukončit svoji činnost muselo pouhých osm procent dotazovaných. Protože byl dotazník distribuován jak na malé podniky, tak i na osoby samostatně výdělečné činné, otázka týkající se propouštění pracovníků nebo omezování spolupráce se týkala jen části z nich. Více než třetina podnikatelů, kteří před tímto nesnadným rozhodnutím stáli, ale přiznala, že k podobným krokům museli přistoupit. Konkrétně se jednalo o třicet čtyři procent.
Pochopení se mění v bezmoc
„Protože většina našich zákazníků jsou podnikatelé ve službách, od prvopočátku koronakrize jsme s nimi diskutovali a zajímali se o jejich potřeby. Bylo zajímavé pozorovat, jak pochopení, které většina z nich na jaře měla, postupně mizelo a nyní vidíme především bezmoc a naštvání,” říká zakladatel rezervační platformy. „Není se ale čemu divit, od jara mají podniky stále omezené provozy, přidané vysoké náklady na ochranné pomůcky a děsí se všech nových nařízení, která vyplouvají na povrch zcela nesystematicky,“ říká Bošiak.
Třem čtvrtinám živnostníků trvalo déle než tři měsíce, než se jejich provoz mohl vrátit do normálu, čtyřicet šest procent jich stále provozuje svoji činnost v omezeném režimu. Růžově to s nimi nevypadá ani po finanční stránce – čtyřicet tři procent jich je stále v mínusu, dalších dvacet pět procent respondentů uvedlo, že je nyní takzvaně „na nule.“
Vládní pomoc nenaplnila potřeby podnikatelů
Od vypuknutí nouzového režimu v České republice předkládala vláda spoustu návrhů, jak podnikatelům kromě jiných podat pomocnou ruku. Proto se na tuto problematiku také zaměřila část dotazníku, který byl rozeslán na živnostníky a podnikatele při startu druhé vlny krize. Z výsledků jsou jasně patrné rozdíly mezi pomocí pro osoby samostatně výdělečně činné a pomocí pro podniky. Více než polovina OSVČ využila takzvanou Pětadvacítku, která byla vyhlášena hned na začátku krize a nebránily jí žádné byrokratické průtahy. Celých čtyřicet procent respondentů ale uvedlo, že jim nepomohlo žádné vládní řešení. V tomto případě se jedná především o malé firmy, pro které byly připraveny programy jako byl Antivirus nebo Covid I., II. a III. Třetím nejčastěji zmiňovaným řešením bylo odpuštění platby sociálního a zdravotního pojištění (dvacet jedna procent).
Služby nejsou primárním zdrojem nákazy
Nařízení zavření i malých sportovišť nebo omezení provozu salonů krásy má pro jejich vlastníky fatální následky, přitom podle amerických studií nejsou podniky ve službách takřka vůbec zdrojem nákazy. Šetření dokazuje, že ochranné prostředky jsou zcela dostačující prevencí před nákazou, na těchto místech navíc nedochází ke shlukování většího počtu osob. Bohužel ale ekonomické dopady těchto rozhodnutí bude mít na tyto malé podnikatele dlouhodobé následky. I kvůli poklesu zákazníků je už tak aktuální situace téměř neudržitelná.
Je jasné, že následky koronaviru si česká ekonomika ponese ještě několik let, jen jarní celonárodní karanténa stála státní kasu 169 miliard korun. Je důležité si ale uvědomit, že situace, která se na první pohled nezdá tak tragická, ukazuje realitu o několik měsíců opožděnou. „Pokud se pro české podnikatele nevytvoří jasný plán a strategie, je téměř jisté, že jich bude muset své živnosti uzavřít násobně větší počet, než jak tomu bylo na jaře,“ říká Bošiak. „Tyto skutečnosti ale uvidíme nejdříve na přelomu roku, kdy už pro nápravu bude pozdě,“ dodává CEO brněnského startupu.
Foto: pixabay.com
Infografika + Zdroj: PR-ACE agency s.r.o.