V prvním pololetí 2020 se překvapivě platební morálka zadlužených Čechů nezhoršila. Průměrná částka, kterou tuzemští dlužníci hradí z nesplacených pohledávek sice nepatrně klesla, činila 2 600 korun.
Zvýšil se ale počet nově vytvořených dohod o splácení dluhu (čtyřicet jedna procent) i míra jejich dodržování. Vyplývá to z půlročních statistik inkasní agentury EOS KSI. Podle odborníků má ale toto zlepšení dvě strany mince a je pouze dočasné. Reálný dopad koronavirové krize se na statistikách podepíše na konci roku.
Průměrná částka, kterou čeští dlužníci splácí ze svých příjmů, se za první pololetí 2020 dostala na 2 600 korun, což představuje téměř shodnou cifru jako za první pololetí předchozího roku a zhruba o pětinu více, než dlužníci spláceli v roce 2018. V rámci meziročního srovnání se také zvýšila úspěšnost dodržování domluvených splátek (ze třiceti pěti procent na třicet osm procent). Především ale vzrostl počet nově vytvořených splátkových kalendářů s dlužníky, za uplynulé období se zvýšil o šestinu (na čtyřicet jedna procent) oproti prvnímu pololetí 2019.
Na výsledcích se podle Vladimíra Vachela, jednatele inkasní agentury EOS KSI, výrazně podepsala nestandardní situace, kterou odstartovala pandemie koronaviru a s ní spojená vládní opatření. „Díky možnosti odkladů splátek byla portfolia očištěna o velké množství dlužníků a zároveň se do vymáhání nově dostali lidé, kteří byli v potencionálně lepší situaci a neměli takový problém dluhy splácet. Vliv měly také zavřené hranice a omezené možnosti nákupů, lidem obecně zbývalo více financí. Dalším faktorem pozitivních čísel je zřejmě i fakt, že velká část obyvatelstva v ČR obdržela od státu nějakou formu podpory (např. OSVČ), kterou mohli použít na úhradu dluhu,“ vysvětluje Vachel. První reálný dopad koronavirové krize na vymáhání očekávají odborníci z EOS KSI koncem roku, kdy skončí hlavní regulační nástroje.
Největší problémy s platební morálkou měl za zkoumané období Moravskoslezský a Ústecký kraj, kde se situace dlouhodobě drží v horších číslech. Dlužníkům se zde nedařilo ani dodržovat sjednané dohody (MSK 34,1 procenta, ULK 34,8 procenta), ani domlouvat nové (MSK 34,8 procenta, ULK 32,6 procenta) a průměrně z příjmů spláceli nejnižší částku.
Foto: pixabay.com
Zdroj: AMI Communications, spol. s r. o.