Aktuálně:

CBRE: Jak se mění trh komerčních realit?

30.09.2020, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
CBRE: Jak se mění trh komerčních realit?

Půl roku již uplynulo od doby, kdy v ČR propukla pandemie koronaviru. Covid-19 výrazně ovlivnil fungování společnosti a zasáhl prakticky celou ekonomiku – včetně trhu komerčních nemovitostí.  


CBRE, světový lídr v oblasti komerčních realitních služeb, pohledem svých expertů hodnotí aktuální situaci na trhu komerčních nemovitostí, trendy a vyhlídky do blízké budoucnosti.
„Již nemůže být pochyb o tom, že po dvanácti letech prosperity jsme nyní v globální recesi. Podle našeho názoru je však v nynější situaci důležité nepodléhat pesimismu – i s ohledem na to, že se svou podstatou výrazně liší od poslední finanční krize v roce 2008. V CBRE očekáváme, že k oživení ekonomiky dojde poměrně rychle: náhlý propad a následný růst bude připomínat všeobecně známé logo společnosti Nike. Stále jsou ovšem ve hře faktory, které by tento výhled mohly změnit – nejen další karanténa velké části obyvatel kvůli současné pandemii, ale také brexit či prezidentské volby v USA,“ konstatuje Clare Sheilsová, generální ředitelka CBRE pro Českou republiku. „Industriální sektor se ukazuje jako nejodolnější sektor komerčních nemovitostí, jak z hlediska úrovně nájemného, tak tím, že si udržuje nízkou míru neobsazenosti,“ pokračuje Clare Sheilsová.
Industriální sektor: očekáváme růst trhu
V době první vlny pandemie se industriální segment ukázal jako nejpružnější a nejodolnější z celého trhu komerčních nemovitostí. Díky pokračujícímu boomu e-commerce a s tím spojených spedičních/kurýrních služeb jej čeká i v budoucnu období prosperity. „S e-commerce roste poptávka po skladových a logistických areálech. Při snaze dopravit k zákazníkovi co nejrychleji objednané zboží, které je citlivé na teplotu (nejen potraviny, ale např. i zdravotnické produkty), jsou aktuálním trendem moderní sklady s chladícími jednotkami určenými pro přepravu tohoto zboží. Očekáváme, že obecně zájem o industriální nemovitosti poroste, protože mnoho firem zvažuje přesun svých výrobních kapacit z Číny do Evropy kvůli snížení závislosti. V průmyslových a logistických areálech v budoucnu očekáváme silný nárůst automatizace – díky tomu budou společnosti méně závislé na pracovní síle, a přitom budou stíhat uspokojovat stále se zvyšující poptávku,“ komentuje Lukáš Šaling, vedoucí transakcí a poradenství oddělení pro logistiku a průmyslové nemovitosti CBRE. „Novinkou u průmyslových nemovitostí, vyvolanou právě koronavirem, jsou krátkodobé pronájmy. Ty v první polovině roku ještě rozšířily celkovou poptávku po industriálních prostorech v ČR o dalších osmdesát šest tisíc metrů čtverečních, přičemž samotná čistá realizovaná poptávka činila ve stejném období tři sta tisíc metrů čtverečních. Některým společnostem, které měly v prvním čtvrtletí letošního roku pronajaté prostory pouze krátkodobě, se dařilo natolik, že se ve druhém čtvrtletí již rozhodly si prostory pronajmout dlouhodobě. Do industriálního segmentu se také nyní dostává trend, který se dosud projevoval u kanceláří: tím jsou podpronájmy, kdy velcí nájemci nabízejí část svých pronajímaných prostor dalším subjektům,“ dodává Jan Hřivnacký, vedoucí pronájmů industriálních nemovitostí CBRE.
Maloobchod: e-commerce, ale i zážitkové nakupování v kamenných obchodních centrech
Jak ukazuje současný stav, navzdory dlouhodobě sílícímu online nakupování zájem zákazníků o kamenná obchodní centra trvá. Ta se podle CBRE v budoucnu budou čím dále více posouvat k tzv. zážitkovému nakupování. Zážitkem pro zákazníky v tradičních obchodních centrech vždy bývá i gastronomie a volnočasové aktivity (např. multikino, fitness apod.) – přestože právě v těchto oblastech očekává CBRE kvůli koronaviru krátkodobou stagnaci, budou v budoucnu dále posilovat. „Plány na expanzi zavedených, dobře fungujících obchodních center stále zůstávají na stole. Dále také pokračuje trend redevelopmentu, tzn. přizpůsobení starších nákupních center současnému životnímu stylu a potřebám – byť v obou případech byla část plánů v důsledku koronaviru prozatím odložena. Aktuálně je velmi aktivní development nákupních parků – koncept, který se pro současnost ukazuje jako velmi životaschopný. Mimo jiné proto, že se realizuje v menších městech a poskytuje tak zákazníkům možnost nákupu zboží běžné denní potřeby v krátké dojezdové vzdálenosti,“ komentuje Milan Mašša, vedoucí transakcí a poradenství oddělení maloobchodu CBRE. „U nájmů v prémiových obchodních centrech očekáváme v reakci na Covid-19 mírný pokles – nicméně v tomto směru lze pro příští rok jen obtížně cokoli predikovat (i s ohledem na program Covid-Nájemné),“ říká Tomáš Míček, vedoucí správy obchodních center v CBRE. S ohledem na aktuální vývoj koronaviru v ČR lze podle CBRE očekávat další posilování e-commerce. Online platformu si v reakci na první vlnu pandemie letos na jaře vytvořili i ti maloobchodníci, kteří ji do té doby neměli. Aktuálně se řada z nich zaměřuje na efektivní propojení online nakupování s tím tradičním a na to, aby byly online nákupy pro zákazníka snadné a atraktivní.

Návrat do kanceláří? Ano! Ale v jiné podobě, než jsme byli léta zvyklí
„V roce 2019 pracovalo každý den z kanceláře šedesát tři procent lidí. Původní předpovědi z naší analýzy ´CBRE Outlook 2030´ počítaly s tím, že za deset let to bude již jen padesát dva procent.  Koronavirus však vše změnil: je možné, že v době postcovidové bude do kanceláře denně docházet pouze dvacet pět procent pracujících,“ uvádí Jana Prokopcová, vedoucí týmu průzkumu trhu v CBRE. Klasické kanceláře a způsob práce, jak jsme je znali doposud, se jednoduše přežily. Podle CBRE to však zdaleka neznamená, že přestanou existovat. „Naši standardní agendu v budoucnu většinou zvládneme udělat z domova. Ale kdybychom to dělali každý den, přišli bychom tím o interakci s kolegy i obchodními partnery, o skvělé nápady, které vymýšlíme jen při diskuzi s ostatními, stejně tak jako o možnost školit nové zaměstnance. To vše přitom tvoří souhrn věcí, které firma potřebuje k dalšímu růstu. Proto tu kanceláře byly, jsou a budou. Pouze se změní to, jak budou vypadat, fungovat a jak budou využívány. Budoucnost práce v kancelářích je zkrátka jednou z klíčových otázek současného realitního trhu“ komentuje Filip Muška, specialista na pracovní prostředí v CBRE.  Proměna na kancelářském trhu z hlediska transakcí a pronájmů je za uplynulý koronavirový půlrok již zcela patrná: obava firem z dopadu pandemie na jejich podnikání způsobila nynější pozastavení některých transakcí – především ve smyslu expanze a stěhování. „Nejistota firem a vysoké náklady na vybudování nových administrativních prostor vyústily ve významnější podíl renegociací stávajících nájemních smluv na úkor původně plánovaného stěhování. Trh se pomalu mění z trhu pronajímatelů na trh nájemců. V první polovině roku 2020 roku jsme zaznamenali zvýšenou neobsazenost kanceláří z cca 5,5 procenta na 6,1 procenta – a očekáváme, že tento trend bude pokračovat. Když si některé společnosti vyzkoušely, že jejich zaměstnanci mohou velmi dobře pracovat z domova, část svých pronajatých prostor nabízejí dalším subjektům do podpronájmů,“ uvádí Kateřina Havlová, vedoucí týmu zastupující pronajímatele kancelářských prostor v CBRE. „Očekáváme, že pronajímatelé budou lákat nájemce do nových prostor většími pobídkami (např. nájemní prázdniny, příspěvek na fit-outy). Velké korporace budou po pronajímatelích v budoucnu pravděpodobně vyžadovat větší flexibilitu nájemních podmínek, která by jim umožňovala pružně reagovat na případné další krize podobné té koronavirové,“ uzavírá Kateřina Havlová.

Foto: pixabay.com
Grafy + Zdroj: Crest Communications, a.s.


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Zapomenutý král energie: Voda drží Evropu nad vodou

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Evropa slaví rekordní instalace solárních panelů a větrných turbín, jeden obnovitelný zdroj zůstává poněkud v pozadí veřejné pozornosti. Přitom právě vodní energie představuje nejstabilnější pilíř zelené transformace kontinentu. A v době energetické nejistoty nabývá na významu víc než kdy dřív.

Klub 4 000: Bohatí bohatnou rychleji, než stíháte počítat

24.04.2026, Autor: red

Zatímco většina lidí řeší, jak vyjít s penězi do konce měsíce, elitní klub nejbohatších se chystá přivítat další stovky nových členů. Do roku 2031 by na planetě mohlo žít téměř 4 000 miliardářů – o čtvrtinu více než dnes. Tempo, jakým se superbohatí množí, naznačuje systémovou změnu v tom, jak funguje globální ekonomika.

Ruští oligarchové bohatnou navzdory sankcím. Válka se jim vyplácí

24.04.2026, Autor: red

Zatímco ruská ekonomika loni rostla jen o procento a válka na Ukrajině stojí Kreml miliardy, nejbohatší Rusové si připisují rekordní zisky. Jejich celkové jmění vzrostlo za rok o jedenáct procent na téměř 700 miliard dolarů. Sankce? Ty zjevně fungují jinak, než Západ zamýšlel.

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.