Aktuálně:

Koronavirus podle Prymuly zpomalil, přesto chystá další omezení

28.09.2020, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Koronavirus podle Prymuly zpomalil, přesto chystá další omezení

Nárůst počtu případů koronaviru v tomto týdnu sice podle ministra zdravotnictví Romana Prymuly (za ANO) zpomalil, přesto plánuje příští týden vydat další opatření omezující shromažďování.


Dotknou se hlavně volnočasových aktivit, nikoliv ekonomiky, řekl. Na semaforu hodnotícím regiony podle rizika nákazy je už většina okresů ve druhém oranžovém stupni, červená zůstala Praha, kde se podle ministra navíc zpozdilo hledání kontaktů nakažených. Vláda schválila nová pravidla kurzarbeitu, od listopadu by měla nahradit koronavirový program Antivirus.
Čtvrtečních 2911 nově potvrzených případů koronaviru je druhý nejvyšší denní přírůstek od začátku epidemie. Nemoc covid-19 má nyní v Česku víc než 31 000 lidí, vyléčených je zhruba o tři tisíce méně. Většina aktuálně nakažených má mírný nebo bezpříznakový průběh nemoci, na nová maxima ale rostou počty hospitalizovaných i zemřelých. V nemocnicích se léčí 670 pacientů, 131 z nich je ve vážném stavu. Úmrtí s koronavirem za poslední týden přibylo o víc než desetinu na 578.
Nárůst množství nových případů covidu-19 byl minulý týden exponenciální, uvedl Prymula, v nynějším týdnu považuje za maximum čtvrteční počet. Než budou údaje přijatelné potrvá podle ministra ještě dva měsíce. „Světlem na konci tunelu“, kdy období nárůstu a poklesu skončí, je polovina příštího roku, doplnil. Reprodukční číslo, tedy průměrný počet nakažených od jednoho pozitivně testovaného, je podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) zhruba 1,4.
Kapacita testů by se měla podle Prymuly zvýšit na třicet tisíc denně, současná je asi 23 000. K nemocnicím se nyní v testování přidává akademický sektor. Růst by měl i počet odběrů. „Veškeré procesy jsou nastaveny tak, aby se výsledek vyšetření dostal k pacientovi maximálně do 48 hodin od odběru,“ řekl ministr.
Šíření nákazy ukazuje rostoucí počet oranžových okresů na mapě zaznamenávající riziko koronaviru. Zelených v prvním stupni nebezpečí zůstalo už jen osmnáct okresů, Praha je nadále v červeném třetím stupni. U řady případů covidu-19 se v hlavním městě nedaří zjistit zdroj onemocnění, roste navíc podíl pacientů v rizikové skupině od 65 let věku, řekl ministr. Pomoci s trasováním by v Praze podle něj měly stovky nových pracovníků pro telefonní centra.
Hygienici v Praze i řadě dalších krajů zaznamenali rekordní týdenní nárůsty počtu nakažených. Celorepublikově se mezi nemocnými zvyšuje také podíl dětí a mladých do devatenácti let. Z osmi procent v minulém týdnu vzrostl na jedenáct procent. Prymula kvůli pokračujícímu školnímu roku čeká další nárůst.
Ministr také označil za nesmysl informace o škodlivosti nošení roušek kvůli vydechovanému vzduchu. Do roušky se nevejde celý objem výdechu a navíc je částečně propustná, řekl. Volební komise nicméně nebudou lidem bez roušky bránit v odevzdání hlasu v říjnových volbách, takové voliče ale podle ministerstva vnitra čeká pokuta za přestupek.
K rouškám poslaným státem seniorům Česká pošta zveřejní postup, jak prověřit, jestli nebyly při doručování poškozeny. Pokud se tak nestalo, je podle Prymuly možné roušky bez problému využívat. Pro zdravotně postižené už ale roušky a respirátory nebudou distribuovány v papírových obálkách.
Zatímco roušky ve vnitřních prostorách Češi podle průzkumů většinově schvalují, očkovat se proti nemoci covid-19, až bude vakcína k dispozici, většina lidí v Česku nechce. V zářijovém průzkumu agentury STEM/MARK se takto vyjádřilo 58 procent dotázaných, nejčastěji to zdůvodňovali nedůvěrou k jakémukoli očkování.
Epidemicky rizikové bude od dnešního večera pro německé úřady celé Česko, dosud tak nehodnotily Ústecký a Moravskoslezský kraj. I lidé z těchto dvou krajů tak budou potřebovat pro cesty do Německa negativní test na koronavirus, nebo budou muset do karantény s následným testem v Německu. V Tunisku naproti tomu čeští turisté s cestovními kancelářemi nadále nebudou test potřebovat, i když to africká země původně od pondělí chtěla zavést.
Vláda se dnes po několika předchozích neúspěšných pokusech dohodla na kurzarbeitu, který má od listopadu navázat na dočasný program Antivirus s příspěvky na mzdy pro firmy, na něž dopadla koronavirová krize. Kabinet schválil novelu o zaměstnanosti, která zkrácenou práci s částí mzdy od státu za neodpracovaný čas upravuje. Spokojeni s výslednou vládní verzí ale nejsou odboráři ani zaměstnavatelé. Doufají v to, že se zákon upraví ve Sněmovně.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.