S rostoucí nezaměstnaností mohou pomoci „covidové“ generace

O volné pozice se v uplynulých měsících ucházeli mimo jiné i jazykově vybavení kandidáti, kteří byli dříve zaměstnaní v turistickém ruchu, hoteliérství, vzdělávání, a dokonce i ve zdravotnictví. Vyplývá to z informací center podnikových služeb sdružených v asociaci ABSL.
Dle průzkumu personální agentury Randstad řadí Češi podnikové služby již několik let k nejatraktivnějším oborům na trhu. S rozšiřujícím záběrem center do něj běžně přechází pracovníci z jiných oborů, nejčastěji z financí, IT, marketingu či personalistiky. Pandemie řady zájemců o kariéru v podnikových službách ještě rozšířila, zejména o jazykově vybavené pracovníky turistického ruchu, kteří vlivem koronavirové krize přišli o práci. „Do center se hlásí i rostoucí počet jazykových lektorů, a dokonce i zdravotních sester, které jsou oblíbené zejména v zákaznických službách, jsou totiž trpělivé a již od počátku zvládají klientskou péči na nejvyšší úrovni,“ komentuje Jonathan Appleton, ředitel ABSL.
Centra podnikových služeb fungovala hladce i v době nouzového stavu a karantény, větší polovině z nich dokonce pandemie přinesla nové obchodní příležitosti. Některá centra přebírala procesy od svých sesterských organizací v Asii, kde infrastruktura neumožnila převést všechny lidi na práci z domu a muselo dojít k dočasnému útlumu provozu, jiná zase rozšířila svou regionální působnost anebo začala poskytovat nové služby, například IT podporu zaměstnanců pracujících z domova, konsolidaci dat, digitalizační projekty či zavádění robotické automatizace. „Od začátku pandemie v našem oboru klesla i fluktuace, zaměstnanci si váží stability, kterou nabízíme. Velmi dobrou možnost uplatnění přitom kvůli rozvoji sektoru podnikových služeb mají i noví uchazeči. Oproti jiným oborům předpokládáme také letos růst počtu zaměstnanců, a to až o deset tisíc,“ říká Jonathan Appleton s tím, že vzniká řada nových míst zejména v zákaznických službách, hledají se však i experti na IT a účetnictví se znalostí jazyků.
Změna oboru není mezi českými zaměstnanci ničím neobvyklým, dle průzkumu personální agentury Grafton Recruitment změnilo během svého profesního života pracovní obor sedmdesát pět procent lidí. Čtvrtina přitom ani nezačala pracovat v oboru, který studovala. Největší chuť měnit obor mají mladí lidé do třiceti pěti let, což plně odpovídá nejtypičtějšímu věku zaměstnanců v podnikových službách. Přes šedesát procent zde tvoří mileniálové a prosazovat se začíná již i nejmladší generace Z. „Právě mladá generace je koronavirovou krizí asi nejpostiženější, v rámci celé Evropy roste nezaměstnanost nejrychleji ve věkové skupině pod dvacet pět let. Náš sektor tedy může sehrát důležitou roli v zaměstnávání této covidové generace, jak ji často dnes ekonomové nazývají,“ říká na závěr Jonathan Appleton. Před vypuknutím pandemie měla Česká republika s necelými pěti procenty nejnižší nezaměstnanost v této věkové skupině v Evropě, hned v květnu však počet mladých bez práce stoupl o více než polovinu.
Foto: pixabay.com
Zdroj: PRCOM