Aktuálně:

Centrální bankéři reagují na koronavirovou krizi

02.08.2020, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Centrální bankéři reagují na koronavirovou krizi

Koronavirová krize bude mít značný dopad na správu devizových rezerv v následujících dvanácti měsících od správy aktiv po řízení rizika. To je jedním z hlavních zjištění celosvětového průzkumu mezi centrálními bankéři.


Sedmdesát tři procent z nich tvrdí, že koronavirus ovlivní jejich krátkodobou správu aktiv, šedesát tři procent jejich ochotu podstupovat riziko, padesát osm procent pravidla pro práci s rizikem a u padesát pět procent ovlivní dlouhodobou správu aktiv.
Největší výzvou byla pro správce devizových rezerv snížená likvidita na trzích společně se snížením úrovně rezerv u jejich menších držitelů.
Výsledky průzkumu tvoří první kapitolu v knize HSBC Reserve Management Trends 2020, kterou vydávají 17. června 2020 Central Banking Publications pro HSBC. Jedná se o šestnáctý v řadě ročních průzkumů v oblasti správy devizových rezerv centrálních bank. Průzkum byl proveden mezi únorem a dubnem 2020. Průzkumu se zúčastnilo celkem sedmdesát čtyři centrálních bankéřů odpovědných za devizové rezervy ve výši 6,3 bilionu dolarů.
Vysvědčení pro euro
Centrální bankéři se ve většině shodnou, že se euru jako rezervní měně za prvních dvacet let jeho existence nedařilo. To si myslí osmdesát osm procent dotázaných. Jako hlavní důvody vidí nedostatečnou politickou koordinaci a negativní sazby.
Návrat k vyšším kladným výnosům by podle jejich názoru měl největší dopad na přitažlivost eura jako rezervní měny. Průzkum také zahrnuje názory centrálních bankéřů na výhled pro jednotlivé druhy aktiv a měny rozvíjejících se zemí.
„Průzkum odhalil, že koronavirová krize bude mít výrazný dopad na správu devizových rezerv. Poukazuje na změny ve správě aktiv spolu s přehodnocením ochoty podstupovat riziko, vytváření rizikových modelů a pro některé i s mírou přiměřenosti rezerv. Respondenti též jasně dali najevo, že záporné výnosy představují významnou překážkou pro to, aby bylo euro populárnější rezervní měnou,“ okomentoval průzkum Bernard Altschuler, ředitel oddělení centrálních bank a správců devizových rezerv pro region střední a východní Evropy v HSBC.
Foto: archiv Havas PR Prague
Zdroj: Havas PR Prague
 
 


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Zapomenutý král energie: Voda drží Evropu nad vodou

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Evropa slaví rekordní instalace solárních panelů a větrných turbín, jeden obnovitelný zdroj zůstává poněkud v pozadí veřejné pozornosti. Přitom právě vodní energie představuje nejstabilnější pilíř zelené transformace kontinentu. A v době energetické nejistoty nabývá na významu víc než kdy dřív.

Klub 4 000: Bohatí bohatnou rychleji, než stíháte počítat

24.04.2026, Autor: red

Zatímco většina lidí řeší, jak vyjít s penězi do konce měsíce, elitní klub nejbohatších se chystá přivítat další stovky nových členů. Do roku 2031 by na planetě mohlo žít téměř 4 000 miliardářů – o čtvrtinu více než dnes. Tempo, jakým se superbohatí množí, naznačuje systémovou změnu v tom, jak funguje globální ekonomika.

Ruští oligarchové bohatnou navzdory sankcím. Válka se jim vyplácí

24.04.2026, Autor: red

Zatímco ruská ekonomika loni rostla jen o procento a válka na Ukrajině stojí Kreml miliardy, nejbohatší Rusové si připisují rekordní zisky. Jejich celkové jmění vzrostlo za rok o jedenáct procent na téměř 700 miliard dolarů. Sankce? Ty zjevně fungují jinak, než Západ zamýšlel.

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.