Aktuálně:

Ekonomika letos podle odhadů bankovní asociace klesne o 7,5 procenta

24.07.2020, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Ekonomika letos podle odhadů bankovní asociace klesne o 7,5 procenta

Česká bankovní asociace (ČBA) v nové prognóze očekává na základě odhadů ekonomů českých bank, že ekonomika letos klesne kvůli dopadům šíření koronaviru v průměru o 7,5 procenta.


Příští rok by se pak měla ekonomika vrátit k růstu 5,3 procenta. Asociace o tom informovala na včerejší tiskové konferenci.
Aktuální odhady ČBA nepočítají s případnou další vlnou pandemie na podzim, ani s opakováním plošných opatření proti šíření koronavirové nákazy v případě, že by se počet nakažených razantně zvyšoval. Taková plošná opatření by mohla ekonomický výhled dále zhoršit.
Ministerstvo financí čeká letos pokles o 5,6 procenta a příští rok růst o 3,1 procenta. Ministryni financí Alenu Schillerovou (za ANO) horší odhady asociace nepřekvapily, i když dnes neměla možnost se s nimi podrobně seznámit. „My jsme poslední makroekonomickou prognózu dělali v dubnu, byla zatížená především velkou mírou nejistoty. Novější jsme od té doby nedělali a budeme ji dělat nejdřív začátkem září,“ řekla ČTK Schillerová při dnešní návštěvě v Libereckém kraji.
V září budou podle Schillerové k dispozici aktuální čísla z Českého statistického úřadu. „Budeme mít za sebou tři čtvrtě roku pokladních plnění, budeme vidět vývoj ekonomiky v Evropě, ve světě, protože jsme malá otevřená ekonomika závislá na exportu. Budeme mít mnohem přesnější čísla a na těch postavíme rozpočet roku 2021, odhad příjmů a střednědobý výhled na léta 2022 a 2023,“ dodala ministryně.
Ekonomové bank sdružených v ČBA se shodli, že nejvýraznější pokles hrubého domácího produktu (HDP) nastal letos ve druhém čtvrtletí. Zároveň upozornili, že na úroveň roku 2019 se ekonomika vrátí nejdříve v roce 2022. Loni ekonomika stoupla o 2,5 procenta. Ještě na počátku roku před propuknutím pandemie analytici vesměs očekávali letos růst ekonomiky zhruba o dvě procenta.
Nastartování a budoucí vývoj ekonomiky jsou nyní podle ČBA závislé zejména na vývoji zahraniční poptávky a obnovení důvěry v ekonomiku. Český export čeká pozvolné a zároveň křehké oživení. Podle průzkumu Raiffeisenbank a Asociace exportérů více než tři čtvrtiny dotázaných exportérů očekává do konce letošního roku pokles zakázek. Nezaměstnanost by měla v letošním i příštím roce stoupnout až na dvojnásobek předkrizové úrovně.
Dopady vládních opatření proti šíření koronaviru se podle ČBA týkaly letos zejména soukromých investice a exportů. Pokles soukromých investic analytici odhadují meziročně o 15,7 procent, a meziroční pokles exportu o zhruba dvanáct procent.
Kvůli zvýšení schodku letošního rozpočtu ze čtyřiceti na pět set miliard korun se podle ekonomů bank dostanou veřejné finance do schodku 8,2 procenta HDP z loňského přebytku 0,2 procenta HDP. V roce 2021 by pak schodek měl klesnout na 4,5 procenta HDP. Za standardních okolností požadují pravidla EU schodek veřejných financí do tří procent HDP.
Veřejný dluh by měl letos podle ČBA stoupnout na 39,5 procenta HDP z loňských 30,8 procenta HDP. Příští rok by pak měl dluh podle odhadů stoupnout až na 42,3 procenta HDP.
Rozdíly mezi odhady analytiků k vývoji HDP byly pro letošní i příští rok extrémní, upozornila ČBA. Pro letošní rok se odhady pohybovaly v rozmezí od minus 6,8 procenta do minus 10,3 procenta. Růst v příštím roce pak odhadovali mezi 3,5 až 7,1 procenta.
ČNB v květnové prognóze očekává letos pokles HDP o osm procent a příští rok růst o čtyři procenta. Novou prognózu centrální banka zveřejní na počátku srpna. Z mezinárodních institucí například OECD letos předpovídá pro českou ekonomiku pokles o 9,6 procenta a příští rok růst o 7,1 procenta.

Ukazatel 2019 (skutečnost) 2020 (prognóza) 2021 (prognóza)
Růst reálného HDP (%) 2,5 – 7,5 5,3
Podíl nezaměstnaných osob (MPSV): průměr (%) 2,8 4,4 5,1
Průměrná nominální mzda (růst v %) 7,0 3,1 3,0
Míra inflace: CPI (%) průměr 2,8 3,0 1,9
Vládní deficit/přebytek (% HDP) 0,2 – 8,2 – 4,5
Vládní dluh (% HDP) 30,8 39,5 42,3
Směnný kurz CZK/EUR: průměr 25,67 26,43 25,86
Růst bankovních úvěrů domácnostem (%) 6,6 5,4 4,8
Růst bankovních úvěrů (nefinančním) podnikům (%) 4,3 3,5 3,9

Zdroj: ČBA
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.