Aktuálně:

Mezi dovolenkovými destinacemi vede Šumava, nákazy koronavirem se nebojí 40 % Čechů

24.07.2020, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Mezi dovolenkovými destinacemi vede Šumava, nákazy koronavirem se nebojí 40 % Čechů

Devět z deseti Čechů letos plánuje trávit dovolenou v Česku. A to zejména poznávací formou, přičemž nejoblíbenější destinací je Šumava.
Pro více než osmdesát procent Čechů je při výběru dovolené zásadní právě lokalita, naopak za málo důležité považuje čtyřicet procent lidí riziko nákazy koronavirem. Vyplývá to z průzkumu iniciativy Zachraňme turismus zpracovaného výzkumnou agenturou STEM/MARK a projektem Česko v datech. Úbytek zahraničních turistů může pro cestovní ruch znamenat výrazný pokles a ohrožení zaměstnanosti. Pomoci kompenzovat dopady může právě dovolená Čechů v tuzemsku.
Koronakrize zásadním způsobem změnila i běžné uvažování o letošních dovolených. Z průzkumu vyplývá, že na dovolenou delší, než šest nocí plánuje i v současné době vyrazit zhruba polovina Čechů. Devět z deseti má zájem o dovolenou v České republice, a to především na Šumavě, jižní Moravě nebo v jižních Čechách. Nejoblíbenější formou dovolené jsou podle průzkumu poznávací výlety. Kromě respondentů starších šedesáti let, kteří po poznávání nejraději relaxují, míří Češi velmi rádi také k vodě.
Čtyři z deseti Čechů se nákazy nebojí
„Zásadní je při výběru dovolené podle osmdesáti tří procent dotázaných právě lokalita. S rozdílem zhruba deseti procentních bodů je na druhém místě kvalita stravování, následovaná možnostmi aktivit a zážitků. Méně zásadní, ale stále důležitá, je i cena ubytování či recenze jednotlivých míst,“ říká Tomáš Barčík z iniciativy Zachraňme turismus. Naopak za nedůležité považuje necelých čtyřicet procent Čechů riziko nákazy koronavirem. Češi při výběru dovolené nejvíce dají na doporučení blízkých (čtyřicet dva procent), nabídky na internetu (třicet jedna procent) či slevové portály (dvacet čtyři procent). Za dovolenou se chystají utratit nejčastěji od pěti do deseti tisíc korun. Přes dvacet tisíc korun plánuje utratit jen 7,5 procent obyvatel, a to především domácnosti s příjmem nad padesát tisíc korun.
Hotely a penziony hrají prim
Ve výběru letošních dovolených vedou pobyty v hotelech a penzionech, a to zejména u věkové kategorie šedesát plus (šedesát procent). Češi se zdráhají využít služeb sdíleného ubytování typu Airbnb (desent procent), ještě méně se jim ale zamlouvají ubytovny či hostely (osm procent). Kromě nejmladší kategorie (18-29 let), která kempy a karavany vnímá jako druhý nejlepší způsob ubytování, jsou kempy a karavany třetí nejméně lákavou variantou. Hotely jsou dlouhodobě ještě lákavější pro zahraniční turisty, a čím luxusnější, tím lépe. V českých pětihvězdičkových hotelech se loni ubytovalo pouze sedm procent Čechů a zbytek tvořili hosté ze zahraničí. Stejná situace byla i v hotelech, motelech a botelech se čtyřmi hvězdami.
Turismus letos čeká propad
Podíl přidané hodnoty vytvořené v sektoru cestovního ruchu dosahoval loni necelých tří procent. Letošní krize však pro něj bude znamenat zásadní ránu. V ohrožení je i zhruba 241 tisíc lidí, kteří jsou podle dat ČSÚ v cestovním ruchu zaměstnáni. Nejvíce jich pracuje v restauracích (sedmdesát jedna tisíc) a hotelech (čtyřicet tisíc). Právě poskytovatele ubytování zasáhla krize nejvíce, což potvrzují například údaje o platebním chování klientů České spořitelny. Objemy karetních transakcí klesly v této oblasti v týdnu do 29. března meziročně o devadesát procent. Ještě hůře na tom byly cestovní kanceláře, které dávají práci čtrnácti tisícům lidí. Jejich tržby zažily v týdnu do 12. dubna meziroční pokles devadesát devět procent a až do konce června zůstaly na sedmdesáti procent běžných výsledků.
Dovolená v tuzemsku může pomoci
Otázkou zůstává, jak moc ekonomiku zasáhne výpadek zahraničních turistů. Podle ČSÚ spotřeba příjezdového cestovního ruchu loni dosáhla 167 miliard korun. „Nicméně pokud Češi budou méně jezdit do zahraničí a budou více využívat tuzemský cestovní ruch, mohou negativní dopady výrazně vykompenzovat. Minimálně z makro pohledu. Data z platební bilance ukazují, že jsme v zahraničí utratili při cestování asi 135 miliard korun,“ vysvětluje David Navrátil. Podle iniciativy Zachraňme turismus bude stěžejní přilákat české turisty do míst, kam obvykle jezdí zahraniční hosté. „Je tedy třeba zaměřit se na Čechy a na to, co je zajímá a za co jsou ochotni utrácet. Klíčová bude úzká spolupráce mezi jednotlivými subjekty, tedy mezi regiony, ubytovacími službami, sportovními a kulturními atrakcemi, přepravci a provozovateli stravovacích zařízení,“ dodává Tomáš Barčík.
TOMÁŠ ODSTRČIL, analytik
Foto 1: pixabay.com
Foto 2: archiv Tomáše Odstrčila
Zdroj: Allmedia4U s.r.o.


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Zapomenutý král energie: Voda drží Evropu nad vodou

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Evropa slaví rekordní instalace solárních panelů a větrných turbín, jeden obnovitelný zdroj zůstává poněkud v pozadí veřejné pozornosti. Přitom právě vodní energie představuje nejstabilnější pilíř zelené transformace kontinentu. A v době energetické nejistoty nabývá na významu víc než kdy dřív.

Klub 4 000: Bohatí bohatnou rychleji, než stíháte počítat

24.04.2026, Autor: red

Zatímco většina lidí řeší, jak vyjít s penězi do konce měsíce, elitní klub nejbohatších se chystá přivítat další stovky nových členů. Do roku 2031 by na planetě mohlo žít téměř 4 000 miliardářů – o čtvrtinu více než dnes. Tempo, jakým se superbohatí množí, naznačuje systémovou změnu v tom, jak funguje globální ekonomika.

Ruští oligarchové bohatnou navzdory sankcím. Válka se jim vyplácí

24.04.2026, Autor: red

Zatímco ruská ekonomika loni rostla jen o procento a válka na Ukrajině stojí Kreml miliardy, nejbohatší Rusové si připisují rekordní zisky. Jejich celkové jmění vzrostlo za rok o jedenáct procent na téměř 700 miliard dolarů. Sankce? Ty zjevně fungují jinak, než Západ zamýšlel.

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.