Aktuálně:

Na šedesát dva procent malých podniků zaznamenalo pokles tržeb

18.07.2020, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Na šedesát dva procent malých podniků zaznamenalo pokles tržeb

Pandemie covid-19 vyvolala ekonomickou krizi, která obzvláště tvrdě dopadne na malé a střední podniky, od kaváren, přes knihkupectví po instalatéry.


Podle dat z průzkumu iniciovaného společností Facebook, OECD a Světovou bankou zaznamenalo šedesát dva procent českých malých podniků v porovnání s předcházejícím rokem výrazný pokles tržeb. Dotazování se zúčastnilo přes třicet tisíc podnikatelů působících na Facebooku z padesáti zemí světa, včetně ČR.
Průměrně více než čtvrtina malých podniků z celého světa musela mezi lednem a květnem zavřít svou provozovnu, v některých zemích jich bylo více než padesát procent. Třetina podniků byla nucena z důvodu koronavirové krize propouštět, v ČR to bylo dvacet tři procent firem.
Turismus a pohostinství podle průzkumu pociťují břímě zákazů a omezení spojených s pandemií, a tedy i úbytek zákazníků nejsilněji. Kolem poloviny podniků v těchto sektorech muselo své podnikání přerušit. Nejhůře situace dopadla na nejmenší podniky, jejichž vlastník je zároveň provozovatelem.
Koronavirová krize rovněž poukázala na rozdíl mezi podnikateli a podnikatelkami. Firmám vlastněným ženami v porovnání s těmi ve vlastnictví mužů hrozí více, a to o sedm procent, že budou uzavřeny. Jsou koncentrovány právě v sektorech, na něž dopadají vládní omezení nejsilněji.
Podnikání se kvůli koronavirové krizi přesouvá ještě více do on-line prostředí. Téměř polovina (čtyřicet sedm procent) dotázaných českých podniků uvedlo, že se v posledním měsíci nejméně čtvrtina jejich tržeb uskutečnila on-line.
Téměř tři čtvrtiny těch, kteří museli své obchody uzavřít, v průběhu dotazování očekávali, že hned po uvolnění omezení budou moci své podniky znovu otevřít. Optimismus si i během takto kritické situace zachovalo sedmdesát jedna procent českých podnikatelů.
Kvůli šíření koronaviru trval v ČR od 12. března do 17. května nouzový stav. Většina obchodů měla zavřeno, veřejnost měla zákaz vstupu do stravovacích zařízení, hotelů, penzionů, na sportoviště. Zastavil se cestovní ruch. Na podporu ekonomiky vláda připravila podpůrné programy, například půjčky se státní zárukou COVID, podporu pro lázeňský sektor, příspěvek na komerční nájem nebo podporu zaměstnanosti.
ČTK
 


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.