Aktuálně:

Každý desátý gastro podnik karanténu nepřežil

07.07.2020, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Každý desátý gastro podnik karanténu nepřežil

Rozvolnění opatření v souvislosti s pandemií koronaviru s sebou přineslo i otevření restaurací, kaváren a bister.
Až desetina podniků ale po karanténě zůstala trvale uzavřena. Vyplývá to z dat společnosti Storyous, která vyvíjí pokladní a manažerské systémy pro gastronomii.
„Nejhorší situace je v Praze. Mluví se hodně o podnicích v centru, které přišly o příjmy z turismu, problém mají ale i restaurace v okolí administrativních center. Mnohé firmy totiž plánují nechat své zaměstnance na home office do konce prázdnin. Podniky tam přichází o příjmy z obědů, pracovních setkání u kávy a lidé také nechodí na společné pivo po práci. Očekávám proto, že počet podniků, které trvale uzavřou provoz ještě poroste,” vysvětluje Igor Třeslín, ředitel Storyous.
Některé podniky tak tratí statisíce měsíčně a před sebou nemají konkrétní datum, kdy se lidé do jejich restaurací vrátí. „Lidé chtějí do podniků chodit a přesunuli se do restaurací v blízkosti svých domovů. V meziročním srovnání jsou tržby v gastronomii v průměru o patnáct až dvacet procent nižší. Pozitivní je, že tržby restaurací, které evidujeme v našem systému, za červen už překročily úroveň tržeb za únor, tedy před pandemií koronaviru. Další rozvolnění pomůže hlavně barům a nočním podnikům, které až do teď přicházely o všechen zisk z útraty mezi dvacátou třetí a šestou hodinou,“ dodává Třeslín.
Situaci nejlépe zvládly restaurace, které zůstaly otevřeny, provozovaly výdejní okénka a zapojily služby na rozvoz jako Dáme jídlo nebo Wolt. „Největší problém mají pořád bary, které musí zavírat ve dvacet tři hodin. Před krizí představovaly tržby mezi dvacátou třetí a šestou hodinou asi osmi procentní podíl za celé gastro. O tyhle peníze každý den majitelé barů přicházejí,” komentuje Igor Třeslín.
Podle obchodního ředitele společnosti Bidfood, Radima Kopeckého, je ale situace v celém gastro segmentu o něco horší a evidují tržby pouze na úrovni šedesáti pšti procent v porovnání před opatřeními proti šíření koronaviru.
V souvislosti s druhou vlnou epidemie se začalo mluvit i o opětovném uzavření restaurací v postižených regionech. „Majitelé restaurací už vědí, jak se situaci přizpůsobit a přežít nejhorší týdny. Pomohla jim zde digitalizace – jídlo si lidé objednávali online, restaurace o sobě dávaly vědět ve vyhledávačích i na sociálních sítích. Proto jsou na tom lépe podniky, které už před krizí používaly manažerské systémy, hlídali si skladové hospodářství i marže. Mnoho podniků se ale pořád nevzpamatovalo z první vlny opatření, proto budou potřebovat důkladnější pomoc od státu, například ve formě trvalého snížení DPH,” uzavírá Třeslín.
Zdroj: ShrtCut Studio s.r.o., Storyous.
Foto: pixabay.com
 
 


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Zapomenutý král energie: Voda drží Evropu nad vodou

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Evropa slaví rekordní instalace solárních panelů a větrných turbín, jeden obnovitelný zdroj zůstává poněkud v pozadí veřejné pozornosti. Přitom právě vodní energie představuje nejstabilnější pilíř zelené transformace kontinentu. A v době energetické nejistoty nabývá na významu víc než kdy dřív.

Klub 4 000: Bohatí bohatnou rychleji, než stíháte počítat

24.04.2026, Autor: red

Zatímco většina lidí řeší, jak vyjít s penězi do konce měsíce, elitní klub nejbohatších se chystá přivítat další stovky nových členů. Do roku 2031 by na planetě mohlo žít téměř 4 000 miliardářů – o čtvrtinu více než dnes. Tempo, jakým se superbohatí množí, naznačuje systémovou změnu v tom, jak funguje globální ekonomika.

Ruští oligarchové bohatnou navzdory sankcím. Válka se jim vyplácí

24.04.2026, Autor: red

Zatímco ruská ekonomika loni rostla jen o procento a válka na Ukrajině stojí Kreml miliardy, nejbohatší Rusové si připisují rekordní zisky. Jejich celkové jmění vzrostlo za rok o jedenáct procent na téměř 700 miliard dolarů. Sankce? Ty zjevně fungují jinak, než Západ zamýšlel.

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.