Programům, které nastavila vláda na pomoc lidem postiženým opatřeními proti koronaviru, chybí podle sdružení Rekonstrukce státu (RS) koncepčnost, jednoduchost a možnost měření účinnosti.
Z analýzy projektu Nezhasínat, kterou dnes představilo, vyplývá, že až osmdesát osm procent z vyhrazených asi 857 miliard korun vláda vyplácí v programech s vážnějšími nedostatky. Některé skupiny pracovníků přitom na pomoc vůbec nedosáhly. Podle vyjádření ministerstva financí pro ČTK vláda přijala širokou paletu vzájemně se doplňujících opatření, která mají zajistit, aby se nikdo neocitl zcela bez peněz.
Programy, kterých je celkem třicet, jsou podle Rekonstrukce státu roztříštěné, je v nich chaos a není jasné, zda se navzájem nevylučují. Zejména programy COVID vyžadovaly velice náročnou přípravu s pomocí účetních a daňových poradců a právníků, což upřednostňovalo silnější a připravenější firmy. Doba vyřízení žádosti přitom činila i tři měsíce, uvedl na dnešní tiskové konferenci analytik sdružení Daniel Vondra.
Pozitivně jsou naopak podle Rekonstrukce státu hodnoceny programy pro živnostníky, ošetřovné pro OSVČ nebo Antivirus, které byly oproti jiným relativně rychlé a jednoduché. Stát ale podle Rekonstrukce státu zapomněl s pomocí na některé skupiny občanů, například podnikající cizince či v některých programech na zemědělce. Žádný program nezachycuje ani nové a malé společnosti, které mají tři a více zaměstnanců na dohodu, respektive společníků s podílem na zisku, na zaměstnance na překážkách, kteří současně na vedlejší činnost podnikají či na neziskové organizace.
MF uvedlo, že cílem všech přijatých opatření je kompenzovat hlavní příjem tak, aby se nikdo neocitl zcela bez prostředků. Zaměstnanec na překážkách, který kvůli pandemii nemohl provozovat svou vedlejší živnost, tak dostává náhradu mzdy, pokud má dítě, mohl čerpat ošetřovné. A jako živnostníkovi mu byly odloženy odvodové povinnosti. „Nesouhlasíme ani s argumentem, že bez pomoci zůstali u nás podnikající cizinci. Pokud odvádějí pojistné, mají nárok na kompenzační bonus pro OSVČ jako každý jiný. Stejnou logikou může o bonus žádat i společník s.r.o., pokud je rezidentem s většinou příjmů z ČR,“ stojí ve vyjádření.
Vláda dosud podle sdružení vypsala podporu v celkové výši 857 miliard korun, z toho přímá podpora činí 141 miliard korun. Velkou část – 665 miliard korun – tvoří záruky za úvěr, zbytek je nepřímá podpora, například odpuštění daní. „Přitom ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) slíbila až jeden bilion a 190 miliard korun. Pomoc je pomalá. Je to dáno tím, že stát nedůvěřuje občanovi a nechává ho při žádosti prokazovat mnoho skutečností, které už zná,“ uvedl vedoucí projektu Hlídač státu Michal Bláha.
Podle dat ministerstva financí k 10. červnu celková přijatá opatření na podporu ekonomiky v souvislosti s dopady šíření koronaviru činila zhruba 1,15 bilionu korun, tedy 20,8 procenta hrubého domácího produktu. „V mezinárodním srovnání toto číslo řadí ČR mezi země, které na záchranu ekonomiky vynakládají nejvíce. Vedle přímých kompenzací se jednalo i o státní záruky za úvěry a odklady odvodových povinností,“ uvedlo MF. K 22. červnu činila podle úřadu vyplacená pomoc již 88,4 miliardy korun.
Aby byla pomoc efektivnější, doporučilo sdružení podle Josefa Karlického podmínky programů formulovat srozumitelněji, pomoc vyplácet rychleji, překládat programy podpory alespoň do angličtiny, nastavit jasné a srozumitelné cíle programů a pracovat na digitalizaci služeb státu. Každý program by měla podle něho také doprovodit důvodová zpráva. Do budoucnosti sdružení doporučilo přípravu strategických plánů, které pomohou líp a systematicky zvládnout případnou příští krizi.
ČTK
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
