Aktuálně:

Schillerová neuvažuje o snížení DPH na potraviny

29.06.2020, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Schillerová neuvažuje o snížení DPH na potraviny

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) neuvažuje o snížení DPH na potraviny, které chce navrhnout Svaz obchodu a cestovního ruchu.

Uspořené desítky miliard by zůstaly ve zvýšených maržích obchodních řetězců a lidem by to potraviny nezlevnilo, řekla Schillerová v pořadu České televize Otázky Václava Moravce.
Opozice většinou souhlasí se snížením daně z přidané hodnoty (DPH) na potraviny z patnácti procent na deset. ODS či TOP 09 chtějí jednu nižší sazbu DPH, a to desetiprocentní, pro veškeré položky, které nyní podléhají některé ze snížených sazeb. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza před týdnem uvedl, že svaz snížení DPH na potraviny po vzoru Německa navrhne.
Podle Schillerové není Česko v situaci Německa, kde si řetězce jednak nedovolí po snížení DPH ceny nesnižovat, a jednak tam jde z větší části o domácí firmy. V Česku jsou převážně zahraniční sítě, takže příjmy z vyšších marží by nezůstaly v zemi.
Podle Schillerové by naopak bylo načase, aby se tuzemské obchodní řetězce o marže podělily s lidmi, protože je mají již v současnosti nehorázně vysoké.
Ministryně zároveň uvedla, že v příštím roce bude schodek rozpočtu vyšší než před krizí zvažovaných čtyřicet nebo padesát miliard korun. Přesné číslo ale nechtěla uvést. Na návrhu začne ministerstvo pracovat v srpnu a předložit vládě jej hodlá do konce září. O měsíc později má jít do Poslanecké sněmovny. Pro letošní rok ministerstvo počítá se schodkem pět set miliard korun.
Schillerová nepočítá s tím, že by do konce volebního období přišla s nějakým návrhem změny daní, který by pomohl kompenzovat ztráty ve státním rozpočtu. Podle ministryně by měl stát postupně rušit daňové výjimky, které dohromady mají dopad na státní rozpočet okolo tři sta miliard korun. „Je to velmi těžké zrušení každé výjimky prosadit,“ uvedla. Dodala, že i rušená daň z nabytí nemovitosti byla jednou velkou výjimkou, protože daň platily jen fyzické osoby.
ČTK
 


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.