Aktuálně:

Berní úředníci podle Ústavního soudu nepřípustně upravili daňový spis

26.06.2020, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Berní úředníci podle Ústavního soudu nepřípustně upravili daňový spis

Ústavní soud (ÚS) v úterním nálezu poukázal na to, že berní úředníci nepřípustně upravili spis ve sporu o doměřenou daň. Nepředložili justici všechny listiny, které měli původně k dispozici, spis přečíslovali. Jde o případ královéhradeckého živnostníka Libora Pavlaty.
Znovu musí rozhodovat Nejvyšší správní soud, původně se Pavlaty nezastal. Nálezem ÚS se budou zabývat poslanci rozpočtového výboru, napsaly dnes Hospodářské noviny. ČTK má nález k dispozici. Finanční správa nesouhlasí s tím, že by úmyslně manipulovala se spisem.
Finanční správa uvedla, že písemnosti zmiňované ÚS nebyly zatajeny ani nezmizely a jsou součástí spisu daňového subjektu vedeného u prvostupňového správce daně. Nejsou jen ve spise odvolacím, protože pro rozhodnutí o odvolání nebyly relevantní. „Jejich absenci sám daňový subjekt namítal až v rámci kasační stížnosti, kdy tuto námitku NSS označil jako nepřípustnou pro její pozdní uplatnění,“ uvedla správa.
Podle Finanční správy jsou navíc rozdíly mezi spisy, které popsal ÚS, běžné s ohledem na daňový řád. Ten předpokládá pro odvolací, respektive soudní řízení „selekci“ spisu. „Je tomu tak jednoduše proto, aby ani odvolací orgán, ani soudy nebyly zahlcovány písemnostmi, které přímo nesouvisí s tím, co odvolatel, respektive žalobce napadl,“ doplnila.
Z neveřejné části spisu zmizelo přes 65 procent listin oproti původnímu stavu. Zbývající listiny jsou přečíslované, jejich pořadí je změněné. „ÚS též zjistil, že o uvedených změnách v daňovém spise neexistuje žádný úřední záznam ani jakákoliv jiná písemná zmínka,“ stojí v usnesení senátu se zpravodajem Janem Filipem.
Spis předložený soudům tak na první pohled vypadá jako řádně vedený, bez dalších zásahů. Pouze „při bližším zkoumání“ lze podle nálezu vysledovat na některých listinách vygumovaná původní čísla pořadí listin. „Takové vedení spisové dokumentace jako v nyní posuzované věci již není takzvaně na hraně, ale je daleko za hranicí toho, co lze v právním státě od orgánu veřejné moci tolerovat,“ rozhodl ÚS.
Odvolací finanční ředitelství vážné pochybení odmítá. Berní úředníci prý ze spisu vyřadili listiny pro posouzení případu nepodstatné. „Jako nešťastné je možné shledat to, že o jejich vyřazení není ve spise veden úřední záznam,“ připustila mluvčí úřadu Veronika Dvořáková. Nemyslí si ale, že by se spisem někdo manipuloval úmyslně. Proto podle mluvčí finanční správa nebude vyšetřovat, který úředník dokumenty odstranil.
Kauza spadá do období, kdy byl ministrem financí současný premiér Andrej Babiš (ANO). Pavlata se v roce 2015 odvolal proti tomu, že mu finanční úřad neuznal některé daňové odpočty, třeba na propagaci hudebního festivalu JamRock. Právě v té době z jeho spisu měla zmizet velká část důkazních listin, u zbývajících úředníci změnili čísla označující pořadí.
Pavlatův advokát Ondřej Lichnovský uvedl, že třeba barevné fotografie vylepených plakátů s reklamou ve spisu nahradily nekvalitní černobílé kopie. Z nich Nejvyšší správní soud nedokázal určit, kdy a kde byly snímky pořízeny.
Poslanci rozpočtového výboru by se měli příští týden v pátek zabývat aktuálním nálezem Ústavního soudu i zjištěním serveru Seznam Zprávy, podle kterého mají berní úředníci z centrály kvóty, kolik musí každý rok vydat zajišťovacích příkazů a vyhlásit dražeb majetku exekučně zabaveného dlužníkům. Na jednání poslanci pozvali ministryni financí Alenu Schillerovou (za ANO) a šéfku Generálního finančního ředitelství Tatjanu Richterovou.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.