Aktuálně:

Hospodářská komora: Stavební zákon bude vyhovovat jen úředníkům

25.06.2020, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Hospodářská komora: Stavební zákon bude vyhovovat jen úředníkům

Nový stavební zákon, který ve čtvrtek projedná legislativní rada vlády, bude vyhovovat jen úředníkům. Zrychlení stavebního řízení, které je jeho hlavním proklamovaným cílem, nepřinese, tvrdí Hospodářská komora (HK) ČR, která o tom o tom informovala ČTK.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), které zákon ve spolupráci s komorou původně připravovalo, udělalo mnoho ústupků obcím i úřadům, uvedla dále HK. Podle MMR se Hospodářská komora jen opakuje a její tvrzení navíc nejsou pravdivá.
„Povolování staveb opět skončí bez potřebné reformy. Rekodifikace stavebního práva přitom vyžaduje úpravu uspořádání státní správy, územního plánování, v požadavcích na výstavbu, v samotném procesu i soudním přezkumu. Podle původního konceptu měla vzniknout jednotná a nezávislá státní stavební správa navržená po vzoru funkčních katastrálních úřadů. Měl vzniknout Nejvyšší stavební úřad a soustava územních stavebních úřadů,“ uvedl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.
Místo toho podle něj MMR udělalo fatální množství ústupků obcím i resortům a vytváří se hybridní soustava obecních a státních stavebních úřadů s nejasnými vztahy a působností. „Kolik těchto úřadů nakonec vlastně bude, není navíc nyní ani jisté, protože to se ukáže až po vydání vyhlášky ministerstvem vnitra. To povede k rozštěpení obecných stavebních úřadů, speciálních stavebních úřadů a jiných stavebních úřadů do podobného stavu, jako je dnes,“ doplnil Dlouhý.
Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) se na začátku ledna dohodla se šéfem Svazu měst a obcí Františkem Luklem na úpravě tehdejší podoby zákona. Podle upravené verze úředníci odpovědní za stavební řízení na úrovni obcí nebudou převedeni do nového státního modelu. Původně mělo pod stát přejít 13 500 úředníků, nyní to bude asi 7 000. Zákon tak zachovává stavební úřady na úrovni obcí. Dále by ale měly rozhodovat státem řízené krajské úřady a centrála. Rovnou na úrovni státu by se měly řešit liniové a velké veřejně prospěšné stavby.
„Nevíme, proč by měl zákon vyhovovat pouze úředníkům. Urychlení povolování staveb na ně naopak bude nést zvýšené nároky a bude přínosem především pro stavebníky. Podstatou zákona je odstranění resortismu, kdy se řada ministerstev vzdala svých kompetencí. Podstatou je, že stavby bude povolovat stavební úřad a ne desítky dotčených orgánů, jako je tomu dnes,“ sdělil ČTK mluvčí MMR Vilém Frček.
„Zákon zbytněl na dvojnásobek oproti verzi z loňského listopadu a má dokonce přes 100 paragrafů navíc než v současnosti platný zákon. Přibyla nová pravidla a regulace, které nebyly s nikým odborně a v praxi konzultované. Naopak samotné stanovení a vymahatelnost lhůt je tristní. Stavebník tím pádem nemůže očekávat zrychlení řízení ani posílení právní jistoty a zlepšení jeho postavení v řízení,“ uvedl dále Dlouhý.
Podle MMR neexistuje úměra v tom, že méně paragrafů znamená rychlejší povolování staveb. „Kdyby existovala, mohli bychom zákon vtěsnat třeba do deseti paragrafů. Každý z nich by měl patrně sto odstavců a písmenek celou abecedu. Nikdo by se v tom sice nevyznal, ale mohli bychom hrdě vyhlásit do světa, že MMR zákon odlehčilo o stovky paragrafů. K původní verzi zákona jsme dostali více než 5000 připomínek, řada z nich směřovala právě na přehlednost zákona,“ dodal Frček.
Zákon má během léta projednat vláda, v září by měl jít do Sněmovny. Platit by měl od jara 2021, účinnost by by měla nabíhat postupně do poloviny roku 2023. Podle vládní analýzy přichází česká ekonomika pomalým povolováním staveb ročně o 7,1 miliardy korun.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.