Aktuálně:

ČNB zakázala Generali České pojišťovně snižovat klientům odkupné

04.06.2020, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
ČNB zakázala Generali České pojišťovně snižovat klientům odkupné

Česká národní banka zaslala Generali České pojišťovně dohledovou výzvu, ve které ji zakazuje, aby klientům u smluv životního pojištění neoprávněně snižovala odkupné při předčasném ukončení pojištění.
Novinářům to řekl ředitel Spolku podvedení klienti Jiří Chvojka. Klientům pojišťovny zůstane podle něj ročně více než miliarda korun, kterou by jinak pojišťovna klientům neoprávněně strhla ve svůj prospěch.
„Na toto téma nebylo od ČNB zahájeno žádné správní řízení, které jediné by mohlo vést v uložení povinnosti, tedy například zákazu,“ reagovala mluvčí pojišťovny Ivana Buriánková. Tzv. dohledové výzvy jsou jedním ze standardních nástrojů komunikace dohledového orgánu s dohlíženými subjekty. V žádném případě tak z nich podle ní není možné usuzovat jakékoliv zákazy či příkazy směrem k dohlíženým institucím.
Vklady klientů mohly být podle Chvojky protiprávně kráceny o desítky procent a tato praxe mohla trvat další desítky let, a to po celou dobu platnosti pojistných smluv. „Společně jsme zachránili klientům miliardy korun, které jim zůstanou a pojišťovna si je nenechá,“ dodal Chvojka. Vyzval ČNB, aby nařídila Generali České pojišťovně vrátit všechny peníze, které pojišťovna neoprávněně vybírala, a to nejméně od roku 2015. Spotřebitel sám na toto krácení nepřijde, pojišťovna ho o něm nijak neinformuje, podotkl.
„Považuji to za velký průlom. Existuje řada nálezů finančního arbitra či rozsudků soudů, podle kterých pojišťovny provádějí na vrub klientů srážky, o nichž klienti nemají ponětí. Použití koeficientů pro účely zkrácení odkupného je typickým příkladem takového jednání, kdy pojišťovna nad rámec správních a počátečních nákladů strhávala klientům poplatek přímo z jejich investičního portfolia,“ dodal k výzvě ČNB předseda podvýboru pro ochranu spotřebitele Poslanecké sněmovny Patrik Nacher (za ANO).
„Dohledová výzva ČNB je silnější institut než její doporučení, kterým centrální banka komunikuje s dohledovými institucemi,“ řekl Nacher k reakci Buriánkové. Upozornil, že navrhne vládě zrušení daňového zvýhodnění investičního životního pojištění.
„Obraceli se na mě klienti, kteří na odkupném získali pouze zlomek vložených peněz. Na základě shromážděných informací jsem zjistil, že ten problém je systémový a týká se velkého množství klientů. Proto jsem se opakovaně obracel na guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka, aby sjednal nápravu. Naše snažení vedlo k cíli a regulátor pojišťovně zakázal tyto poplatky dále neoprávněně vybírat,“ doplnil člen hospodářského výboru Petr Dolínek (ČSSD).
Počet takovýchto smluv GČP činil loni zhruba milion, jejich počet ale v poslední době klesá o přibližně pět tisíc měsíčně. Průměrná částka činí 200. tisíc korun, pojišťovna sráží průměrně 15 procent, tedy zhruba v průměru 30 tisíc korun. Klienti takto přicházejí až o 200 milionů korun měsíčně. Celkem od roku 2015 může jít až o deset miliard korun, vyčíslil Chvojka
Spolek podvedení klienti na svém webu otevřel poškozeným klientům možnost se u pojišťoven domáhat nároků ze smluv investičního životního pojištění. Pojišťovny nabízející investiční pojistky tvrdí, že uzavřené smlouvy jsou v pořádku. Rozhodnutí finančního arbitra a soudů o nesprávně účtovaných poplatcích v investičním pojištění se mohou podle Chvojky týkat dvou milionů pojistek.
Největší množství soudních rozhodnutí se týká právě smluv Generali České pojišťovny. Podle informací spolku ve sporech s touto pojišťovnou zatím ani v jednom případě arbitr nerozhodl v neprospěch klienta, pokud se spor týkal smlouvy investičního životního pojištění uzavřené v období mezi roky 2005 a 2013. Buriánková již dříve uvedla, že soudy v této záležitosti rozhodují individuálně. Existují i rozsudky, které platnost smluv potvrzují, řekla dříve.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.