Pivovarům a hospodám startuje hlavní sezóna, kdy pivo začíná téct proudem. Jsme vyhlášený národ pivařů, světoví rekordmani v počtu vypitých piv. Letos je všechno jinak. Kvůli koronavirovým opatřením zůstávaly hospody dlouho zavřené a pivo prodávaly maximálně v omezeném množství přes výdejní okénka. Letní sezóna se nejistá.
Rozhovor s TOMÁŠEM MRÁZEM, obchodním ředitelem Plzeňský prazdroj a.s.
Nástup pandemie byl velmi náhlý. Co vás napadlo, když přišla opatření vlády?
Celá situace pro nás byla naprosto nová, s ničím takovým jsme se nikdy nesetkali, a to především proto, že se ze dne na den uzavřely všechny hospody, restaurace, bary. To ovlivnilo nejen zhruba 250 tisíc lidí, kteří v pohostinství pracují, ale i nás a další dodavatele. Byl to šok, ale hned vzápětí jsme si řekli, že nesmíme nechat hospody padnout. Jsou to naši klíčoví partneři, česká pivní kultura je jedinečná, proto jsme obvolali naše zákazníky a snažili se zjistit, co by jim v prvních dnech pomohlo. A pak jsme rozjeli celou řadu podpůrných aktivit a věřím, že společnými silami se nám podaří většinu z hospod opět rozjet.
Většina českých hospod a restaurací je zavřená, jak na ně podle vašich zjištění opatření dopadají?
Vládní opatření dopadají na všechny hospody a restaurace velmi tvrdě. Mohlo by se zdát, že nejtěžší období mají už za sebou, ale znovuotevření bude také velmi náročné. Podniky se budou muset popasovat s novým „normálem“ a budou muset překonat jisté obavy ve společnosti. Abychom jim co nejvíce pomohli, vymýšlíme od počátku vládních opatření, jak efektivně pomoci hospodám znovu nastartovat jejich byznys. Kompenzovali jsme neprodané i expirující pivo, spolu se Svazem pivovarů a sladoven jsme spustili projekt Zachraň hospodu. Nyní jsme v nejvyšších přípravách a vymýšlíme další aktivity, které by hospodským a restauratérům měly pomoci ve chvíli, kdy znovu otevřou.
Jaká ochranná opatření jste museli zavézt ve firmě?
Naše pivovary jsou po celou dobu vládních opatření v provozu, ale bylo nutné zavést zvýšená hygienická i bezpečnostní opatření v souladu s nařízeními vlády, ministerstva zdravotnictví i Světové zdravotnické organizace, abychom chránili naše zaměstnance. Snažíme se průběžně zajišťovat zaměstnancům ochranné pomůcky a dezinfekční prostředky, zajistili jsme v maximální možné míře, aby nedocházelo ke shlukování většího množství lidí a aby dodržovali dostatečný odstup, a to jak na pracovišti, tak v šatnách či v jídelně. Situaci nadále pečlivě sledujeme. Zaměstnanci, u nichž to charakter práce dovoluje, pracují z domova.
Zároveň jsme omezili vstup externích lidí do pivovarů a od 13. března jsme ve všech našich pivovarech zrušili prohlídkové trasy pro veřejnost i veškeré kulturní a společenské akce.
Kolik hospod a restaurací už ukončilo provoz a propustilo zaměstnance? Co byste doporučil restauračním provozovnám?
Máme zhruba dvě desítky tisíc zákazníků z řad hospod, restaurací, barů atd., se kterými jsme v neustálém kontaktu. Je pravděpodobné, že část provozoven neotevře, týká se to především těch, které byly ve špatné finanční kondici nebo měly jiné potíže. Ale podle našich aktuálních informací jsou čísla výrazně pozitivnější než koncem března. Většina provozoven chce zkusit otevřít, ačkoliv na ně vládní nařízení dopadla velmi tvrdě, a uvidí, jestli jim letní sezóna, počasí a další okolnosti pomohou nastartovat podnikání a přežít.
My se snažíme jim v tom co nejvíc pomoci. Domlouváme s nimi závozy sudového a tankového piva, což je pro nás trochu oříšek z pohledu logistiky, když si uvědomíme, že dvě desítky tisíc hospod musí být zavezené na jeden termín. Pomalu rozjíždíme stáčecí linky do sudů, abychom všem stihli doručit pivo včas. Zároveň platí naše rozhodnutí, že hospodám kompenzujeme pivo, které jim během zavření expirovalo. A ačkoliv stále nejsou známy přesné podmínky, za jakých budou moci hospody otevřít (hygienická opatření, rozestupy, používání toalet ve vnitřních prostorách atd.), což je pro hospodské velký problém, chceme jim pomoci i v tomto směru. Ať už formou konzultace, jak na provozovnách dostát všem nutným opatřením, nebo i formou další pomoci. Teprve poté, co se hospody opět rozeběhnout, uvidíme, jaký je skutečný stav v gastronomii. A my se budeme snažit, aby to bylo co nejlepší.
Jak situace postihla pivovary? Omezujete výrobu?
Naše pivovary byly a jsou normálně v provozu. Výrobu jsme ale museli přizpůsobit aktuální situaci a poptávce, například posílením výroby baleného lahvového a plechovkového piva. Naopak jsme během koronavirové krize prakticky přestali stáčet pivo do sudů a tanků. Celkové dopady vládních nařízení na pivovar jsou ale drastické. Propad prodejů je v řádech desítek procent. Zásadní pro nás je, že neprodáváme čepované pivo do hospod a tento výpadek nelze ničím nahradit. A to ani zvýšeným zájmem o balené pivo.
Dá se se současnou situací něco dělat? Jak vidíte situaci v oblasti pivovarnictví vy?
Celou dobu se soustředíme na to, abychom tuto složitou situaci zvládli, a všechny kapacity věnujeme tomu, abychom našim spotřebitelům dodali naše produkty a zajistili důležité firemní procesy. Zároveň jsme po celou dobu v kontaktu s našimi zákazníky, hospodami, restauracemi i obchody a obchodními řetězci a řešíme spolu, jak tuto nelehkou situaci zvládnout.
Zásadní pro nás bude znovunastartovat segment pohostinství. Jakožto dlouholetý partner a dodavatel se jim snažíme hospodám a restauracím pomoci, aby byly schopné znovu rozjet svůj byznys co nejdříve a za jasných podmínek, na které budou mít čas se připravit. Je třeba si totiž uvědomit, že celkové hladovění gastronomie bude téměř půlroční, protože v lednu a únoru jsou tradičně nejnižší tržby v roce a hospodám se je nepodaří kompenzovat běžným začátkem sezóny, který standardně startuje v dubnu. Uděláme maximum, abychom podpořili hospody a restaurace v jejich podnikání, pomohli jim navrátit lidi zpátky do hospod, a tím zachovali českou pivní kulturu. Věřím, že se nám postupně podaří navrátit prodeje čepovaného piva na podobnou úroveň, jako dřív. Možná ne hned, ale časem ano.
Kromě COVID-19 je dalším velkým problémem sucho. Jak se to podle vás odrazí na kvalitě chmele? Ovlivní to cenu a dodávky piva?
Nedostatek vody je pro všechny zemědělce nepříjemná věc, kterou musí řešit. Uvědomujeme si to i my, proto se snažíme v pivovarech nakládat co nejšetrněji s vodou a dalšími přírodními zdroji. Během deseti let se nám podařilo snížit spotřebu vody o třetinu a aktuálně jsou potřeba 3 l vody na výrobu 1 l piva (včetně spotřeby užitkové vody). Celosvětový pivovarnický průměr ve spotřebě vody se přitom pohybuje kolem 4-5 hl vody na 1 hl piva. A situaci řešíme i se samotnými chmelaři, spolupracujeme na projektu, který by jim měl pomoci zadržovat více vody v krajině, a tím lépe bojovat se suchem.
Ale snažíme se chmelařům pomáhat i jinak. Jsme v kontaktu se Svazem chmelařů i s jednotlivými chmelařskými družstvy, kterým jsme nabídli, že v případě potřeby jsme připraveni jim pomoci se získáním brigádníků. Na základě jejich poptávky jsme oslovili přes naše kontakty lidi z pohostinství, kteří jsou kvůli mimořádným opatřením bez práce, například výčepní, a zprostředkovali jsme jim dočasnou práci na chmelnicích, kde kvůli zavřeným hranicím chybí sezónní dělníci. Věříme, že i díky dostatečnému množství pracovníků tak bude letos chmele dost.
S dodavateli máme uzavřené dlouhodobé smlouvy, které garantují odběr stanoveného množství surovin a zmírňují projevy nepříznivého počasí v nákupních cenách těchto surovin. Nicméně změny klimatu a častější opakování suchých roků mohou vést k cenovému nárůstu v budoucnu. Našim cílem vždy je, aby změny nebyly šokové a mohli jsme změněným podmínkám postupně čelit.
Dopadá na chuť piva také klimatická změna?
Chuť piva se nemění. Zachováváme původní varní postup a využíváme suroviny v souladu s originální recepturou. Důležité také je, že výstupy z jednotlivých fází výroby se průběžně porovnávají se standardními hodnotami stanovenými pro všechny druhy vyráběných piv a výsledky jsou statisticky zpracovávány. Celkem se během celého procesu výroby piva v Plzeňském Prazdroji provádí více než 200 různých lidských i laboratorních testů. Nejdůležitější jsou pak panely degustátorů, kteří hlídají, aby byla chuť vždy stejná.
Říká se, že plzeňské pivo je zdravé díky skvělé vodě z vlastní studny. Je tomu skutečně tak? Co vás dělá podle vás tak jedinečné?
…pivo je sice alkoholickým nápojem, který však v rozumné míře požívání napomáhá udržování lidského zdraví po fyzické i duševní stránce. Svojí úlohu hraje i ve sféře sociální, neboť přispívá ke sdružování občanů a dokonce k utváření jejich názorů na různé jevy v naší společnosti. Jeho moderované pití je z valné většiny sociálně únosné…Takto popisuje pivo docentka Milada Emmerová v knize Pivo a zdraví. Pro další informace doporučujeme obrátit se na lékaře nebo specialistu v daném oboru.
Plzeňská voda je technický termín, jedná se o velmi měkkou vodu, která obsahuje jen velmi malé množství solí. Tento druh vody tak významnou měrou přispívá k lahodné chuti piv vařených v Plzeňském Prazdroji.
Vaše pivo má velkou historii. Jsou nějací lidé z doby zakladatelů, kteří mohou být z hlediska obchodu vzorem?
Plzeňský Prazdroj vznikl v roce 1842, kdy byla uvařena první várka piva Pilsner Urquell. Od té doby si plzeňský ležák našel cestu nejen k milovníkům piv u nás, ale ve světě. Pivo vyvážíme do více než 50 zemí světa. Bylo by nefér zmiňovat jen některé z lidí, kteří pomohli vybudovat to, čím je Prazdroj nyní. Je to celá řada osobností, kterými se můžeme inspirovat, počínaje stavitelem pivovaru Martinem Stelzerem nebo legendárním sládkem Josefem Grollem, který první várku před skoro 178 lety uvařil.
Nastane podle vás doba útlumu malých pivovarů? Očekáváte nějakou konsolidaci na trhu a spojování pivovarů?
Český pivní trh je rozmanitý. Ročně u nás dosud vznikalo asi 50 minipivovarů. Tahle pestrost je skvělá a pomáhá vytvářet jedinečnou českou pivní kulturu. Věřím, že se podaří celý pivovarnický segment znovu nastartovat. Jestli dojde ke změnám, a jaké to budou, teď ale nechci spekulovat.
Pomohla by vám nějaká vládní opatření na podporu firem? Jaká?
Velmi nám pomohla změna zákona o spotřebních daních, která umožní pivovarům, aby pivo uvolněné do meziskladu, z něhož již byla odvedena spotřební daň, mohlo být v odůvodněných případech, jako je právě současný nouzový stav, zpětně osvobozeno od daně za účelem jeho likvidace. Dosavadní legislativní úprava na tuto situaci nepamatovala, proto tento návrh vítáme jako vstřícný krok.
Letní sezóna bude také nejspíše bez hudebních a kulturních festivalů. Ovlivní to i vaši produkci? Podpoříte také kulturní oblast?
Festivaly jsou pro nás důležité z pohledu prodejů i z pohledu komunikace našich značek, pro které představují důležitý prvek v budování vztahu se spotřebiteli.
Řešíme alternativy, jak tyto aspekty nahradit v případě, že by letní festivaly nebyly, a vymýšlíme nové aktivace, které by oslovily spotřebitele během letošní letní sezóny. A snažíme se pomáhat i kulturním aktivitám, Pilsner Urquell se stal partnerem Art Parkingu, kulturního multižánrového drive in festival, který vznikl během krize v Praze.
Jak podle vás ovlivní současné nařízení a rozestupy v restauracích chování lidí?
Jsme sami zvědaví, jak zareagují lidé. Z reakcí veřejnosti máme signály, že část už se nemůže dočkat otevření zahrádek a společenského života, část se bude logicky obávat shlukování na veřejných místech včetně hospod. Věříme, že se nám podaří připravit hospody tak, aby splňovaly vládní nařízení a aby se v nich lidé cítili bezpečně a postupně se do nich vrátili. Bez nich by se nám nastartovat gastronomii nepodařilo.
Jaká jsou nejoblíbenější piva ve vaší produkci? Co nejraději pijete vy?
Rád ochutnávám všechna naše piva.
Děkuji za rozhovor.
Foto 1: Pixabay
Foto 2: archiv Plzeňský Prazdroj a.s.
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
