Aktuálně:

Lidé 25. května venku odloží roušky, otevřela se obchodní centra

12.05.2020, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Lidé 25. května venku odloží roušky, otevřela se obchodní centra

Lidé v Česku by mohli 25. května odložit venku roušky, budou ale muset dodržovat dvoumetrové odstupy.

Změnu včera vzala na vědomí vláda. V souvislosti s epidemií koronaviru schválila také zjednodušené zadávání veřejných zakázek na ochranné prostředky a odklady u přípravy státního rozpočtu na příští rok.
V dosud největší vlně rušení zákazů zavedených proti šíření nákazy se otevřely zahrádky restaurací, obchodní centra i třeba kadeřnictví. Povoleny jsou po dvou měsících také akce do 100 lidí, což se týká návštěv divadel, kin či muzeí, svateb, sportovních tréninků i mší. Denní přírůstek případů koronaviru v Česku zůstává jedenáctým dnem pod stovkou.
Rozvolnění se dotýká i škol, otevřely se pro žáky devátých tříd a maturanty. Některé školy pro ně ale zatím výuku nezahájily, někde se vedení rozhodlo pokračovat ve vzdělávání pouze na dálku. Náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula ale považuje riziko šíření viru po otevření škol za minimální. Znovuotevřená multikina nebo obchodní centra někde lákala zákazníky ve velkých počtech, před vstupem se tvořily fronty. Zájem o restaurační zahrádky mnohde snižovalo chladné a deštivé počasí. U všech zmírnění pravidel lidé musejí nadále dodržovat přísnou hygienu a dvoumetrové rozestupy.
Potvrdilo se, že vláda neplánuje žádat Sněmovnu o prodloužení nouzového stavu za 17. května. Zbývající zákazy týkající se třeba provozu hotelů a vnitřních prostorů restaurací, které mají platit do 25. května, převede z režimu krizového zákona na opatření podle předpisu o ochraně veřejného zdraví. O uvolnění akcí do 500 účastníků od 25. května ale vláda zatím nerozhodla, nezrušila ani nákupní dobu od 08:00 do 10:00 vyhrazenou pro seniory. Prymula navíc uvedl, že pokud by průměrný počet nakažených jedním nemocným s covidem-19 převýšil číslo jedna, bude třeba zpomalit rušení zákazů nebo zavádět nová opatření.
Pro nošení roušek budou od úterý platit další výjimky, povinné nebudou u logopedů a pro přijímací řízení na školách, pokud mezi účastníky budou rozestupy aspoň 1,5 metru a v místnosti jich nebude víc než 15. Ve vnitřních prostorách, tedy v obchodech nebo MHD, by nařízení mělo podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) platit ještě nějaký čas. Za jeho porušení i nedodržení dalších opatření proti koronaviru bude lidem hrozit na místě pokuta až 10 tisíc korun, změnu už podepsal prezident Miloš Zeman. Dosud přestupky musely k projednání do správního řízení.
Vláda rušení zákazů a povinností zrychluje s ohledem na oslabování epidemie. V neděli ministerstvo zdravotnictví zaznamenalo 28 a dnes do podvečera 34 nových případů koronaviru. Méně bylo v neděli také testovaných, nakažených ale mezi nimi zůstává méně než procento. Celkem se dosud nakazilo 8157 lidí, 4695 se vyléčilo a 281 s nemocí covid-19 zemřelo. Počet aktuálně nemocných tak klesl pod 3200. Ubývá také lidí, kteří jsou s koronavirem v nemocnici.
České zastupitelské úřady začaly ve 20 zemích, mimo jiné i v Číně a USA, znovu přijímat žádosti o víza a o přechodné pobyty v Česku.
Kvůli nepředvídatelnosti ekonomických dopadů epidemie vláda souhlasila s tím, že ministerstvo financí nemusí do konce května předložit předběžný návrh státního rozpočtu na příští rok. O měsíc by se mělo odsunout předložení konečného návrhu, vláda ho má dostat koncem září a Poslanecká sněmovna do konce října. Sdružení místních samospráv vyčíslilo, že obce letos budou mít v důsledku vládních opatření proti epidemii příjmy nižší zhruba o 50 miliard korun.
Tvrdě vládní omezení dopadla na stravovací a ubytovací zařízení, ukázala aktuální čísla Českého statistického úřadu. V prvním čtvrtletí, které vládní zákazy zasáhly ani ne ze třetiny, ubylo ubytovaných hostů v Česku proti loňsku o víc než pětinu, v Praze dokonce o 27 procent. Obdobně o víc než pětinu se letecké dopravě, ubytovacím službám a cestovním kancelářím snížily tržby. Ve stravování a pohostinství pokles tržeb převýšil desetinu.
Podle dat poradenské společnosti Bisnode od vypuknutí koronavirové krize v Česku přerušilo podnikání téměř 16 tisíc osob samostatně výdělečně činných (OSVČ), což je o 26 procent meziročně víc a proti roku 2018 nárůst o 46 procent. Letos v březnu byznys zavřelo 10 033 živnostníků, v dubnu se situace stabilizovala.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.