Aktuálně:

Stát chystá půjčky firmám kvůli koronaviru v objemu půl miliardy

08.03.2020, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Stát chystá půjčky firmám kvůli koronaviru v objemu půl miliardy

Stát poskytne prostřednictvím Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB) finanční podporu podnikatelům postiženým koronavirem půl miliardy korun, případně ji navýší

až na miliardu.
Zvažuje bezúročné půjčky s ročním odkladem. Vedle toho chystá záruky nebo přímé dotace. Uvedl to dnes ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).
Podle ministra se bude podpora týkat například podniků, které kvůli nákaze přišly o obchodní zakázky v Itálii nebo v Číně. Dále se bude týkat dopravců kvůli poklesu přeprav, nebo podnikatelů, kteří doplatili na zrušení veletrhů. Půjde o statisíce nebo i miliony korun pro jeden subjekt, uvedl Havlíček.
„Speciální tým na ČMZRB připravuje peníze ihned, aby postižené firmy mohly okamžitě sáhnout pro zdroje, které budou v nějakém režimu později vracet, ale s odkladem. V ideálním případě půjde o bezúročnou půjčku třeba s ročním odkladem,“ uvedl Havlíček. Chystají se podle něj i další produkty, případně dotace.
Ministerstvo průmyslu připraví v příštích hodinách program, který bude muset schválit vláda. To by se podle ministra mělo uskutečnit zhruba do týdne.
Počet nakažených novým typem koronaviru stoupl v Česku na 18, během dneška přibylo dalších šest případů. Ministerstvo zdravotnictví dnes oznámilo, že musí všichni lidé s trvalým pobytem v Česku, kteří se od sobotní půlnoci vrátí z Itálie, oznámit tuto skutečnost telefonicky, e-mailem či jiným neosobním kontaktem svému lékaři, který povinně rozhodne o dvoutýdenní karanténě. Lidé v karanténě budou mít nárok na nemocenskou, za porušení karantény hrozí pokuta až tři miliony korun.
Prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý poté vyzval podnikatele, aby respektovali rozhodnutí ministerstva zdravotnictví o ochranných opatřeních v souvislosti se šířením koronaviru. „Pokud to firmám jejich provozní podmínky dovolí, měly by umožnit pracovníkům vracejícím se z Itálie práci z domova po dobu 14 dnů. Je nezbytné ostatní zaměstnance i občany co nejefektivněji chránit před rizikem nákazy,“ uvedl. Současně premiérovi Andreji Babišovi navrhl setkání, na kterém by projednali možné dopady koronaviru na podnikatele i případné vládní kroky k omezení vlivu nákazy na hospodářství.
ČTK
 


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.