Aktuálně:

Sněmovna rozhodne o sazbách za týrání zvěře a alkoholu u cyklistů

02.03.2020, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Sněmovna rozhodne o sazbách za týrání zvěře a alkoholu u cyklistů

Poslanci rozhodnou na následující schůzi o senátní snaze zpřísnit trestní sazby za týrání zvířat a zrušit nulovou toleranci alkoholu u

cyklistů na cyklostezkách. Sněmovna by také měla schvalovat například zavedení odchodného pro obecní strážníky a předlohu KSČM o automatickém mechanismu plateb státu zdravotním pojišťovnám za jeho pojištěnce.
Poslance navíc čeká sledovaná volba nových členů rad České televize a Českého rozhlasu.
Schůze dolní komory začne v úterý odpoledne. S týdenní přestávkou na jednání výborů by mohla trvat do posledního březnového pátku.
Zpřísnění trestních sazeb za týrání zvířat vrátili senátoři do hry poté, co je poslanci na prosincové schůzi neschválili. Ve sněmovním znění novely by mohly soudy nově ukládat jako samostatný trest zákaz chovu zvířat až na deset let. Vzhledem k možné změně postoje poslanců nejsilnějšího hnutí ANO by Sněmovna tentokrát mohla zpřísnění sazeb podpořit.
Mírnou toleranci alkoholu u cyklistů výhradně na cyklostezkách chce horní komora připojit k novele o liberalizaci podmínek pro taxislužby. V minulosti Sněmovna obdobné, byť širší senátní snahy zamítla.
Poslanci budou hlasovat i o dalších předlohách, které jí vrátil Senát. Jde například o regulaci průvodcovských služeb, které chce horní komora ještě zpřísnit, a o odškodňování následků povinného očkování dětí. Senátoři chtějí, aby stát hradil také bolestné a ztrátu výdělku.
Odchodné pro obecní strážníky by se mohlo dostat do novely, která zpřesňuje část jejich oprávnění a postupů. Přidává také podporu a propagaci extremistických hnutí k důvodům, které vedou ke ztrátě spolehlivosti.
Poslanci budou volit šest členů patnáctičlenné Rady České televize a dva členy devítičlenné Rady Českého rozhlasu. Pozornost vyvolává zejména volba televizních radních. Šanci zasednout v radě mají i kandidáti, kteří vyvolávají spory. Patří k ekonomika Hana Lipovská, jejíž nominaci zpochybnila zhruba čtvrtina senátorů. Dalším kandidátem je moderátor Lubomír Veselý známý pod jménem Luboš Xaver Veselý.
Ve druhém čtení by měli poslanci projednat například vládní předlohu o zrušení zavádění povinné maturity z matematiky plánované od příštího roku. Školský výbor ale doporučil jeho dvouletý odklad. Ve druhém čtení je také třeba návrh ČSSD na zavedení zálohovaného výživného a předloha KSČM o uzákonění pětitýdenní dovolené. Výbory doporučily komunistickou novelu zamítnout. Sněmovní finále by mohly tyto návrhy podstoupit v závěrečných dnech březnové schůze, jisté to ale není.
V úvodním kole by mohli poslanci debatovat o nových pravidlech nakládání se střelnými zbraněmi a o stanovení mantinelů pro lobbování politiků. Na programu je také vládní novela o soudech a soudcích, jejíž části představitelé soudů kritizují. Nesouhlasí s tím, aby komise pro výběr nových soudců sestavoval ministr spravedlnosti. Zaznívají obavy z možného vlivu politiků na soudní moc.
Navrhovaný program schůze, jenž čítá na 260 bodů, se může měnit. Aspoň část opozice by mohla žádat o debatu například o situaci na ministerstvu práce a sociálních věcí v souvislosti s informačními systémy a policejním obviněním náměstka ministryně Jana Baláče nebo o preventivních opatřeních kvůli novému koronaviru. Stejně jako při minulých schůzích se však nepředpokládá, že se poslanci stihnou se všemi body programu vypořádat.
ČTK
 


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.