Aktuálně:

Schillerová: Daně by se mohly měnit u nemovitostí a stravenek

03.02.2020, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Schillerová: Daně by se mohly měnit u nemovitostí a stravenek

V příštím roce by se mohla změnit daň z nemovitostí, obce tak budou moci zvedat více místní koeficient v lokalitách

, kde jsou například továrny nebo jiné průmyslové celky. V diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce to uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
Změny plánuje brzy předložit do připomínkového řízení. Neplánuje měnit v příštím roce daň z přidané hodnoty, ale měl by se podle ní zavést stravenkový paušál. Mohlo by se také prodloužit zkušební období, kdy lidé platí daň z příjmu při prodeji nemovitostí.
Tzv. místní koeficient si mohou obce stanovit od roku 2009 v hodnotě dva, tři, čtyři nebo pět. Lze tak zvýšit sazbu daně u všech nemovitostí s výjimkou orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů a trvalých travních porostů. Daň z nemovitých věcí je stoprocentním příjmem obce, která tak má možnost zvýšit své příjmy. Nejvíce obcí letos stanovilo místní koeficient tradičně na hodnotu dva, bylo jich 519.
Podle ministryně mohou nyní obce zvedat podle zákona o dani z nemovitých věcí koeficient pro daně pro některé části obce na 1,5násobek. Do budoucna by mohl být podíl vyšší v lokalitách s průmyslovými objekty. „Teď toto zvažujeme, že to do toho balíčku dám,“ řekla. Dodala, že o změně jednala se Svazem měst a obcí ČR. Podle ní i mezinárodní organizace kritizují Česko, že má nízké daně z nemovitých věcí. Letos navýšení daně z nemovitých věcí pomocí takzvaného místního koeficientu využilo 647 obcí ze zhruba 6 250.
Ministryně také hodlá prodloužit dobu, po jejímž uplynutí nemusí majitel od nabytí nemovitosti při dalším prodeji platit daň z příjmu. Současných pět let je podle ministryně přežitých, přála by si posun na 15 let. Změna by se netýkala lidí, kteří mají v dané nemovitosti trvalé bydliště, ale investičních bytů.
Schillerová také počítá se stravenkovým paušálem, na jehož zavedení se v polovině ledna dohodla vládní koalice. Daňové zvýhodnění paušálu by mělo zůstat stejné jako u stravenek, v případě stokorunové stravenky by tak zaměstnanci měli mít 55 korun za každý odpracovaný den. Odbory se obávají toho, že zaměstnavatelé budou peníze určené na stravenkový paušál zneužívat. Plán naopak podporují provozovatelé hotelů a restaurací.
ČTK
 


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.