Na velké internetové firmy by mohla v Česku v budoucnu dopadnout sedmiprocentní digitální daň.
Vládní návrh, který ji zavádí, včera v úvodním kole podpořila Sněmovna. Nyní ho posoudí rozpočtový výbor. Ročně by daň mohla státnímu rozpočtu přinést asi pět miliard korun.
Dani by měly podléhat internetové firmy s globálním obratem nad 750 milionů eur (asi 19 miliard korun), které budou mít na území Česka roční obrat za uskutečněné zdanitelné služby minimálně 100 milionů korun. Daň se tak dotkne hlavních globálních hráčů, jako jsou Google, Facebook, Amazon či Apple.
Navrhovaná daň se bude týkat tržeb. Nepůjde tak o daň ze zisku. Základ daně tak budou tvořit tržby za služby poskytnuté během zdaňovacího období, ale jen ta část vztahující se k českým uživatelům.
Hospodářské noviny v pondělí s odvoláním na nejmenovaný americký vládní zdroj informovaly o varování Spojených států, že kvůli digitální dani zavedou USA vůči Česku odvetná opatření. Washington daň považuje za diskriminaci vůči firmám se sídlem ve Spojených státech. Podobný spor vedou USA i s Francií, která má tříprocentní digitální daň.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) v úterý v Bruselu řekla, že se případné odvety USA neobává. Před poslanci informovala, že úpravu ministerstvo řešilo i s velvyslanectvím USA. „Nemáme oficiální informace, že by se vůči nám něco chystalo,“ řekla. Podle ní není daň „ušita“ na americké firmy, ale dopadne i na jiné, které překročí ukazatele stanovené zákonem.
Zpravodaj k předloze Václav Votava (ČSSD) označil zavedení digitální daně za úspěch sociální demokracie. „Neměli bychom tomu pomyslnému chrastění řetězy ustupovat,“ řekl na adresu možné odvety ze strany USA. Předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura však chce, aby vláda poslance informovala o tom, jaká jednání vedla, a jaké jsou záruky, že v případě schválení zákona nepřijdou protiopatření.
Zavedení digitální daně již vyvolalo spor mezi Francií a USA. Washington pohrozil Francii kvůli dani z digitálních služeb zavedením cla na některé zboží. Francie podle informací z úterý navrhla, že odloží splatnost daně z dubna až na konec roku.
Ministerstvo financí navrhlo zavést takzvaný DST model digitální daně navržený dříve Evropskou komisí, který se ale v Evropské unii nepodařilo prosadit. Zdaňuje vybrané internetové služby. Jde o umísťování cílené reklamy na webech, zpoplatněné služby na sociálních sítí nebo prodej dat o uživatelích. Zdaňovacím obdobím by měl být kalendářní rok a daň by měla být placena v měsíčních zálohách.
Dani budou podléhat také některé platformy digitální ekonomiky, které uživatelům umožňují vzájemně si mezi sebou poskytovat za úplatu služby a zboží. Mezi ně patří například Airbnb nebo Uber. Daň se ale nebude vztahovat na e-shopy nebo na služby spojené s hraním počítačových her.
Zákon má vstoupit v účinnost patnáctým dnem po vyhlášení ve sbírce zákonů. Pokud ho Parlament stihne projednat, mohla by tak daň začít platit již letos. Daň se nebude vztahovat na služby, které firmy poskytly před nabytím účinnosti zákona.
Předseda klubu KDU-ČSL Jan Bartošek už přišel s pozměňovacím návrhem, aby se sazba daně snížila ze sedmi na tři procenta. Navrhovaných sedm procent by podle něj mohlo firmy neúměrně zatížit. Místopředseda rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD) chce daň snížit na pět procent, stejnou výši chtějí i Piráti.
ČTK
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
