Závěrečné schvalování státního rozpočtu ve Sněmovně by mělo přijít na řadu až poté, co poslanci projednají státní závěrečný účet za
předchozí rok. Navrhla to skupina poslanců v novele jednacího řádu Sněmovny v čele s bývalým předsedou rozpočtového výboru Václavem Votavou (ČSSD). Votava o tomto záměru hovořil ve Sněmovně již loni v květnu, kdy Sněmovna teprve projednávala hospodaření státu za rok 2017.
Na stejnou situaci poukazuje i důvodová zpráva. Sněmovna vzala na vědomí hospodaření státu za rok 2017 loni 9. května. Rozpočet na loňský rok přitom schvalovala již v prosinci 2018. „Tento postup je nežádoucí, protože Poslanecká sněmovna má před schválením nového státního rozpočtu vyhodnotit plnění rozpočtu předchozího a v případě potřeby zaujmout stanovisko, které se může promítnout do podoby návrhu státního rozpočtu na další rok,“ píšou poslanci v důvodové zprávě.
„Dodržení posloupnosti schvalování obou dokumentů je důležité proto, že Poslanecká sněmovna má racionálně při schvalování nového státního rozpočtu vycházet z kvalifikovaných údajů o tom, jak proběhlo hospodaření státu v minulém roce,“ uvedli předkladatelé.
Také předsedkyně rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM) loni v květnu řekla, že projednávání státního závěrečného účtu pak ztrácí na významu v porovnání s následujícím státním rozpočtem. Záměru poslance Votavy změnit upravit v tomto směru jednací řád vyslovila podporu. Poukazovala i na to, že státní závěrečný účet za rok 2015 projednala Sněmovna v roce 2017 a účet za rok 2016 až v novém volebním období v roce 2018. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) poznamenala, že jde o jednací řád, protože projednávání ve Sněmovně už není v působnosti vlády. Souhlasila ale s tím, že oba dokumenty by na sebe měly navazovat.
Státní závěrečný účet každoročně předkládá poslancům vláda na jaře. Dokument obsahuje čísla jak za celý rozpočet, tak i za jednotlivá ministerstva nebo souhrnné údaje o krajích a obcích. Jsou v něm údaje například o vybraných daních, o vyplacených výdajích na platy, dávky a další výdaje. Hospodaření jednotlivých úřadů pak podle své působnosti probírají sněmovní výbory, dávají k němu doporučení a Sněmovna pak výsledek vezme na vědomí.
ČTK
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
