Aktuálně:

K superhrubé mzdě se koalice vrátí až při debatě o rozpočtu

16.01.2020, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
K superhrubé mzdě se koalice vrátí až při debatě o rozpočtu

Debatu o zrušení superhrubé mzdy vládní koalice odložila do projednávání návrhu rozpočtu na příští rok.

ČSSD a hnutí ANO se tak k záměru ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) vrátí zřejmě na jaře, kdy se začínají projednávat obrysy hospodaření státu na příští rok.
„Budeme o tom jednat v rámci sestavování rozpočtu,“ informoval ČTK předseda ČSSD Jan Hamáček. Jeho stranický kolega ministr kultury Lubomír Zaorálek dodal, že sociální demokracie se záměrem souhlasí, nesmí mít ale dopad do rozpočtu. Podle předběžných propočtů by výpadek představoval 25 miliard korun.
Koalice se dohodla na budoucím stravenkovém paušálu, který má fungovat vedle současných papírových a elektronických stravenek. Dohodla se i v případě zálohovaného výživného. U rušení daňových výjimek dál panují rozpory.
„Souhlasíme se zrušením, ale bez hrubého výpadku v rozpočtu,“ uvedl ke zrušení supehrubé mzdy Zaorálek. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) plánuje navrhnout zrušení superhrubé mzdy v daňovém balíčku pro rok 2021. Nyní mzdy a platy zaměstnanců podléhají sazbě daně z příjmů 15 procent, ale do základu se započítává i sociální a zdravotní pojistné odváděné zaměstnavatelem.
V případě zrušení superhrubé mzdy by se podle Schillerové zavedla daň 19 procent. Nyní je podle ní efektivní zdanění pro zaměstnance 20,1 procenta. Ministryně dnes zopakovala obavy, že by u určitých skupin poplatníků vzrostla daň z 15 na 19 procent. „A to prostě nechceme,“ zdůraznila. Tyto věci se musí vyjasnit, a proto dnes koaliční rada ke shodě nedospěla, uvedla ministryně.
Zvýšení příjmové daně by podle ministryně dopadlo například na osoby samostatně výdělečně činné, tedy hlavně živnostníky. „My bychom jim to kompenzovali tím, že bychom dvě třetiny sociálního pojistného umožnili dát do výdajů,“ řekla ministryně. Zvýšení sazby by dopadlo i na lidi s ostatními příjmy, tedy třeba příjmy z příležitostných činností nebo s příjmy z pronájmů.
Zrušení superhrubé mzdy podporuje a prosazuje opoziční ODS. Samostatný návrh předložila již dříve ve Sněmovně, neúspěšně se ho pokoušela vložit v roce 2018 do tehdy projednávaného daňového balíčku. Sociální demokraté jsou k věci skeptičtí, i když i oni dlouhodobě o zrušení superhrubé mzdy hovoří. Samotné zrušení superhrubé mzdy znamená schodek v příjmech státního rozpočtu 25 miliard korun. Takže by podle sociální demokracie chyběly peníze ve školství, zdravotnictví nebo na zvyšování důchodů.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.