Aktuálně:

Zisk v zemědělství stoupl o dvě miliardy na skoro dvacet miliard

10.01.2020, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Zisk v zemědělství stoupl o dvě miliardy na skoro dvacet miliard

Zisk v zemědělství očištěný o investiční dotace loni stoupl o více než dvě miliardy korun na více 19,4 miliardy

korun, uvedl na základě dat zemědělské datové účetní sítě FADN ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD).
Jde zatím o odhad, který Ústav zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI) vytvořil na základě údajů ze 1450 zemědělských podniků. Produkce stoupla o 9,1 miliardy na 151,4 miliardy korun. Zároveň stouply také náklady o šest miliard na 175 miliard korun.
Na lepším hospodářském výsledku se podle ministerstva podílela dobrá sklizeň ozimů, kukuřice, brambor, chmele, máku, zelí, mrkve, meruněk nebo třešní. Mírně klesly ceny živého skotu, rostly ceny prasat a stagnovaly ceny drůbeže.
Zisk v zemědělství se započítáním investičních dotací se pak loni zvýšil o 8,2 procenta na více než 22 miliard korun. Z toho 52 procent připadne podnikům fyzických osob.
Prezident Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek novinářům řekl, že dotace činí kolem 20 až 25 procent celkové zemědělské produkce. Nebýt kolem 37 miliard korun z Evropské unie a dalších 3,8 miliardy korun z národních dotací, znamenalo by to podle něho likvidaci českého zemědělství.
Podle ředitele ÚZEI Štěpána Kaly jde zatím o nejpřesnější odhad, který je možné k dnešku zveřejnit. Zatím však podle něj jde o odhady, finální údaje budou až v září letošního roku. Český statistický úřad své údaje o zemědělském zisku zveřejňuje pravidelně na jaře na základě reálných ročních dat ze zemědělských podniků, včetně například vyplacených mezd do konce roku. Podle Kaly byl například loni rozdíl mezi jejich daty a údaji Českého statistického úřadu (ČSÚ) u hospodářského výsledku kolem půl miliardy korun.
Loňský rok řešili mimo jiné zemědělci škody způsobené hraboši, které přesáhly podle dosavadních odhadů více než miliardu korun. Tyto údaje se již částečně promítají do zemědělských výsledků, a to hlavně u sklizené produkce. U současných škod, které hraboši působí na zasetých plodinách, budou výsledky jasnější až letos na podzim.
ČTK
 


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.