Rozhovor s PAVLEM TVRZNÍKEM, předsedou představenstva firmy Granát, družstvo umělecké výroby, Turnov.
Zlatníci družstva se podíleli na rekonstrukci a výrobě insignií pro české univerzity. Některé kolekce exkluzivních dárkových předmětů obdrželi jako dar například ex-prezident Václav Havel, papež Jan Pavel II., papež Benedikt XVI., prezident Obama s chotí, Hillary Clintonová, princ Charles s chotí a další významné světové osobnosti. Říká, že otázka ekologie je nedílnou součástí jakékoliv těžby.
Obrovský rozmach českého granátu nastal v druhé polovině 16. století za císaře Rudolfa II., který si ho velmi oblíbil a ve svých sbírkách shromáždil několik unikátních kousků. Roku 1762 císařovna Marie Terezie zakázala vývoz surových granátů z českých zemí, a tím ochránila domácí monopol jejich těžby a zpracování. Existují v českých veřejných či soukromých sbírkách cenné kousky s českým granátem?
Rudolfinské sbírky, ve kterých se údajně nacházely největší české granáty, byly bohužel vydrancovány švédskými vojsky v době třicetileté války. Šperky s českými granáty se samozřejmě nacházejí v řadě muzeí a v současné době jsou největší známé české granáty v soupravě šperků z pozůstalosti baronky Ulriky von Lewetzov v muzeu v Mostě. Tyto šperky jsou zde vystaveny jako součást expozice, která určitě stojí za zhlédnutí. V soukromých sbírkách se samozřejmě některé unikátní kameny mohou nacházet, o nich však nejsou známy podrobné údaje. Obecně však lze konstatovat, že české granáty jsou drobné kameny o velikosti do 10 mm, přičemž zrna nad 7 mm jsou již extrémně vzácná.
Díky úspěchům turnovských zlatníků na světové výstavě Expo v Bruselu roku 1958 se český granát vrátil do soudobé umělecké tvorby a začal psát novodobou historii šperkařské produkce v Čechách. Jak si na tom stojí český granát dnes? Exportujete také do zahraničí?
Český granát má sice vybudovanou relativně stálou pozici díky své historii a soustavné snaze naší firmy o její upevnění, přesto však musíme tuto pozici neustále hájit proti nekalé konkurenci. Na trhu se ve velkém množství objevují napodobeniny našich šperků, které jsou však osazeny levnějšími druhy červených granátů, v extrémních případech i barevným sklem. Podíl přímého exportu proti dřívějším letů sice poklesl, ale značnou část klientely v tuzemském maloobchodním prodeji tvoří zahraniční turisté.
Proč jste se rozhodl pro podnikání ve šperkařské firmě? Co zahrnuje vaše podnikání?
Je nutno upřesnit, že v Granátu Turnov se jedná o kolektivní podnikání, protože Granát je výrobní družstvo a jeho činnost se řídí stanovami. V Granátu pracuji od roku 1992 jako vedoucí zásobování, v roce 2009 jsem byl zvolen do představenstva a v roce 2016 jsem byl zvolen do funkce předsedy představenstva. Předseda řídí činnost družstva a družstvo i zastupuje navenek.
Rozsah podnikání naší firmy je velmi široký, ale jeho základem je český granát od jeho těžby, přes jeho broušení a výrobu šperků, až po velkoobchodní a maloobchodní prodej těchto šperků.
To, že je o šperky z českého granátu velký zájem, je dáno nejen fyzikálními a přisuzovanými metafyzickými vlastnostmi českého granátu, ale i umem vašich šperkařů, zlatníků a brusičů šperkového kamene.
Jak hledáte odborníky ve vašem oboru a jak si vychováváte nové zaměstnance?
Jak vyplývá z rozsahu činností naší firmy, je i naše zaměstnanecká základna velmi pestrá. Část profesí lze zvládnout i po zaučení, ale špičkové profese, jakou je brusič kamenů, šperkařská výroba, případně i design šperků, samozřejmě potřebují špičkové zaměstnance. Bohužel, byly učební obory zlatník a brusič v Turnově zrušeny. V současnosti spolupracujeme se Střední uměleckoprůmyslovou školou a Vyšší odbornou školou v Turnově a Střední školou řemesel a služeb v Jablonci nad Nisou. Ale i studenti těchto specializovaných škol se po příchodu do naší firmy musí mnohé naučit od zkušenějších kolegů.
Dají se ve vašem oboru využít i moderní technologie či zůstáváte u dosavadních technologií?
Samozřejmě se i v našem oboru snažíme o přiměřené použití moderních technologií. Používáme 3D modelování, výrobu litých polotovarů litím v ochranné atmosféře nebo hrubé strojní opracování hotových šperků. Na druhé straně rozhodující fáze výroby, tj. zasazování kamenů, montáž šperků a jejich finální leštění jsou vždy ruční práce.
Kde a jak se těží český granát? Máte své vlastní doly?
Naše firma již od roku 1996 těží české granáty na ložisku v Podsedicích v podhůří Českého středohoří. V této oblasti se těží granáty již od středověku, dobývací prostor je velmi rozsáhlý a těžba zde bude probíhat ještě řadu let. Nevýhodou tohoto ložiska je jeho postižení historickou těžbou, provádí se v podstatě dotěžení zbylých českých granátů.
V letošním roce jsme zahájili těžbu na ložisku v Dolní Olešnici v podhůří Krkonoš. Zde se ještě nikdy netěžilo, takže jsou zde vyšší koncentrace granátů. Nevýhodou je malý dobývací prostor a poměrně hustá zástavba v ložiskovém území. Tyto naše doly jsou v současné době jediné legální těžby českého granátu.
Kolik horniny se musí vytěžit na určité množství českých granátů?
České granáty se v současné době získávají výhradně těžbou z aluviálních sedimentů. Obsah českých granátů ve štěrku se v Podsedicích pohybuje od 10 do 15 g v jedné tuně štěrku, v Dolní Olešnici se pohybuje kolem 100 g na tunu.
Jak se technicky postupuje po vytěžení dále?
Těžbou na ložisku se získá štěrk, který se dále strojně upravuje. S použitím vody se štěrk rozplaví, tříděním na sítech a následným sesazováním se získá tzv. koncentrát, který již obsahuje cca 10 procent českých granátů. Koncentrát se suší a dále se ručně přebírá. Takto získané granáty se třídí na jednotlivé výrobní frakce a následně probíhá jejich broušení. Malé kameny se brousí strojně, větší kameny se však brousí ručně kvůli větší výtěžnosti.
Jaké jsou výhledy do budoucnosti, je například vaše ložisko vytěžitelné? Hledáte i nová naleziště?
Na ložisku v Podsedicích je zajištěna těžba na řadu let. V Dolní Olešnici je ložiskové území daleko menší (v údolí Kalenského potoka), takže zde bude možno těžit pouze určité plochy. Největším problémem je komplikovaný legislativní proces povolování těžby a získání souhlasu k těžbě od majitelů vhodných pozemků. V České republice se nachází řada dalších lokalit s výskytem českého granátu. Těžba na těchto lokalitách však v současnosti neprobíhá a pravděpodobně nikdy probíhat nebude. To má řadu různých důvodů. Kromě lokalit, kde se český granát nenachází v tzv. šperkové kvalitě (nelze ho broušením zpracovat do stavu, kdyby byl použitelný ve šperkařské výrobě) nebo byly již v minulosti těženy a další těžba by byla nerentabilní, jde o lokality, které buď nejsou veřejně přístupné (jsou v soukromém vlastnictví) nebo se nacházejí v katastru obcí, které nedaly souhlas k těžbě.
Dnes se mluví hodně i o ekologii. Jaký je váš názor na tento problém?
Otázka ekologie je nedílnou součástí jakékoliv těžby. Již v legislativním stadiu přípravy těžby se zpracovává posouzení vlivu na životní prostředí, tzv. EIA. Povolení těžby je vázáno na splnění řady podmínek a v průběhu těžby je jejich dodržování kontrolováno celou řadou státních institucí. Naší výhodou je, že při těžbě používáme pouze vodu bez jakýchkoliv chemikálií a běžnou stavební mechanizaci, takže vliv naší těžby na životní prostředí je skutečně minimální. Vytěžené plochy navíc projdou technickou rekultivací, která spočívá v uložení všech vrstev půdního profilu v původním sledu a následnou biologickou rekultivací. Pozemky tak vracíme majitelům prakticky v původním stavu.
Letos si připomínáme třicet let od sametové revoluce. Jak vidíte z vašeho pohledu vývoj v oblasti podnikání?
Volnost a svoboda na jedné straně přinesly spoustu nešvarů a problémů na straně druhé. Část lidí pohádkově zbohatla a část lidí žije od výplaty k výplatě. Stát, bohužel, svou činností problémy místo jejich řešení spíše generuje, komplikovaný daňový systém a legislativa ztěžuje nejen podnikání, ale i běžný život občanů. Domnívám se, že by se konečně měl začít používat zdravý rozum místo úřednické logiky.
Přes to všechno se máme lépe než v době vlády jedné strany, což dokazuje neuvěřitelnou sílu a přizpůsobivost našeho národa. Doufám, že naše demokracie přežije levičácké tendence, populismus a politickou korektnost. Protože to už tady jednou bylo, kdy menší část národa měla ten jediný a správný názor a všichni ostatní museli držet „hubu a krok“.
Co vám poslední dobou udělalo největší radost?
Výsledky těžby v novém dole v Dolní Olešnici, které zatím předstihují všechny původní odhady a nominace firmy do soutěže „Českých 100 nejlepších 2019“ v kategorii družstev.
Děkuji za rozhovor.
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
