Česká národní banka, ministerstvo financí i Evropská komise zhoršily odhad vývoje české ekonomiky v příštím roce.
Podle ČNB ekonomika v roce 2020 stoupne o 2,4 procenta, podle ministerstva financí o dvě procenta a podle EK o 2,2 procenta. V letošním roce čekají ministerstvo a komise růst ekonomiky o 2,5 procenta a ČNB o 2,6 procenta.
Původně pro příští rok ČNB počítala s růstem ekonomiky o 2,9 procenta, ministerstvo o 2,3 procenta a EK o 2,5 procenta.
Zhoršení odhadu pro příští rok souvisí podle ministerstva i ČNB s rizikem vyplývajícím z ekonomického vývoje v zahraničí. Letos i příští rok by měl být ekonomický růst podle institucí tažen výdaji domácností na spotřebu podpořenými rychlým růstem mezd.
Hlavní riziko vývoje v zahraničí představuje nadále odchod Velké Británie z EU, nicméně ministerstvo financí neočekává brexit bez dohody. Dalšími riziky jsou podle ministerstva nárůst protekcionismu, výraznější zpomalení ekonomického růstu v Německu nebo Číně a možná eskalace problémů italského bankovního sektoru. V případě domácího vývoje vidí úřad rizika v napjatém trhu práce, růstu cen nemovitostí a strukturálních změnách v automobilovém průmyslu souvisejících s přijatými emisními normami.
Odhad inflace ministerstvo financí v nové prognóze zvýšilo. Inflaci letos nově čeká 2,8 procenta a příští rok 2,6 procenta. ČNB pak v případě inflace odhad pro čtvrté čtvrtletí příštího roku zvýšila na 2,5 procenta a pro první čtvrtletí 2021 na 2,1 procenta. Podle EK harmonizovaná inflace bude letos 2,6 procenta a příští rok 2,3 procenta. Inflace tak bude nad dvouprocentním cílem České národní banky.
Nové prognóze České národní banky přitom podle jejího guvernéra Jiřího podle Rusnoka odpovídá nárůst domácích tržních úrokových sazeb v tomto a příštím čtvrtletí následovaný jejich poklesem od poloviny příštího roku. Nicméně bankovní rada dnes vyhodnotila možná rizika ohledně odhadovaného vývoje jako protiinflační, tedy působící proti růstu cen. Mezi hlavní rizika patří podle guvernéra situace v zahraničí, která se může se zpožděním negativně odrazit ve vývoji české ekonomiky.
Rada proto také nakonec rozhodla pěti hlasy ze sedmi ponechat úrokové sazby beze změny, i když prognóza podle Rusnoka počítá právě s jedním zvýšením sazeb nyní a s dalším zvýšením příští čtvrtletí. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak po zůstává na dvou procentech.
ČTK
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
