Rozhovor s MARKEM ČERNOCHEM, výkonným ředitelem České asociace společností finančního poradenství a zprostředkování.
Ve Sněmovně v současnosti leží novela zákona o podnikání na kapitálovém trhu, která kromě jiného upravuje kontakt finančního poradce s jeho klientem. Nově by měl nahrávat všechny rozhovory s klientem a ukládat je v nějakém datovém sejfu po dobu deseti let. Asociace se obává, že to může ohrozit samotné klienty zejména tím, že se takto „posbírané“ důvěrné informace dostanou mimo vztah poradce – klient, kde nelze vyloučit jejich zneužití.
Jak se asociace staví k povinnosti nahrávat rozhovory s klienty? Společnost Fincentrum byla za nenahrávání hovorů pokutována Českou národní bankou, má celá věc nějaký vývoj?
V tuto chvíli se vede o nahrávání hovorů boj v Poslanecké sněmovně, kde leží ve druhém čtení novela zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Česká národní banka trvá na nahrávání a hlavně archivování telefonických hovorů s klienty po dobu minimálně deseti let. Ministerstvo financí se k nahrávání hovorů nakonec také přiklonilo.
Naše Asociace proti tomu naopak velmi ostře vystupuje. Rozumím, že je snaha zamezit nějakým nekalým praktikám. V tom jsme s ČNB zajedno. Naopak, naše společnosti investiční služby ani po telefonu neprovádějí. Z osobní schůzky je záznam podepsaný klientem a je to transparentní. Ale povinnost nahrávat všechny hovory a to i v případě, že k obchodu nedojde je podle nás nepřípustné zasahování do soukromých životů jak poradců, tak hlavně jejich klientů. Z našeho pohledu je to velmi zneužitelné. Každá společnost bude totiž muset zřídit datový sklad, kde bude archivovat všechny hovory s klienty. Takže tam budou uloženy informace o finanční situaci klientů, o jejich hypotékách, volných finančních prostředcích, či úsporách. A budou tam samozřejmě i věci soukromého charakteru, protože řada poradců má se svými klienty dlouhodobý vztah, založený na důvěře.
Umím si představit, že z těchto datových skladů budou informace „utíkat“. Stává se to policii, kde utíkají odposlechy, stává se to státnímu zastupitelství, kde utíkají celé spisy. Já nevidím způsob, jak soukromá data klientů uložená v externích skladech na 100 procent ochránit.
V praxi to tedy má fungovat tak, že poradce během hovoru sdělí klientovi – a od této chvíle vás nahrávám?
Přesně tak. Nebo řekne – zavolám ti z jiného čísla a budeme nahrávat. Navíc, pokud se bude následně hovor poslouchat, tak včetně soukromých informací, které v něm zazněly. A to třeba i v rámci rodiny – brácha si bude nahrávat sestru, když se začnou bavit o financích.
Bude mít se zavedením plošného nahrávání nějaké náklady stát, nebo budou celý projekt financovat poradenské společnosti?
Systém, jak to bude celé fungovat, je zatím nejasný. Ministerstvo financí předpokládá, že si poradenské společnosti najmou operátora, třeba T-mobile, který bude hovory nahrávat, třídit, skladovat a interně kontrolovat. Česká národní banka si bude mít možnost u operátora vyžádat záznamy hovorů.
Stát tedy žádné přímé náklady neponese. I když, i to je otázka. Někdo ty hovory následně bude muset poslouchat. Ale v zásadě, vše zaplatí poradenské společnosti. A je třeba říct, že půjde ročně o milionové částky. Systém se bude navíc každým rokem prodražovat. V prvních deseti letech budou totiž hovory uložené v datových skladech jenom přibývat. A za skladování dat se samozřejmě platí. Ve finále bude poškozen i klient, protože se tyto zvýšené náklady částečně promítnou i do ceny produktů.
Už se k novele zákona vyjádřil Úřad na ochranu osobních údajů, nebo Úřad pro kybernetickou bezpečnost?
Úřad na ochranu osobních údajů jsem oslovil, jejich názor mě velmi zajímá a v celé diskuzi chybí. Zatím nám žádné vyjádření nepřišlo. Úřad pro kybernetickou bezpečnost se zatím k novele zákona, pokud vím, také nevyjádřil.
Děkuji za rozhovor.
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
