Aktuálně:

Hodnota veřejných zakázek meziročně vzrostla o devadesát procent

16.05.2017, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Hodnota veřejných zakázek meziročně vzrostla o devadesát procent

Od začátku roku do dubna vypsali veřejní zadavatelé přes patnáct set státních zakázek v celkovém objemu přes sedmatřicet miliard korun.

Hodnota veřejných zakázek vzrostla více než devadesátiprocentně a jejich počet meziročně téměř o polovinu.
Počet veřejných zakázek od ledna do dubna tohoto roku dosáhl počtu 1533 a jejich celkový finanční objem 37,2 miliardy korun. Hodnota veřejných zakázek meziročně vzrostla o 93,2 procenta a jejich množství se zvýšilo o bezmála polovinu. Data uveřejnila inženýrská společnost ÚRS Praha. Pět veřejných zakázek přesáhlo miliardu korun. Největším zadavatelem z vládního sektoru byla Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) s veřejnou zakázkou za 6,5 miliardy korun.
„Téměř dvojnásobný objem veřejných zakázek zadaných za první čtyři měsíce, tažený především růstem zakázek na inženýrské stavby, signalizuje oživení stavebnictví ve druhé polovině roku 2017, a zejména v roce 2018,“ sdělila ředitelka úseku inženýrské činnosti ÚRS Praha Petra Lupíšková Coufalová.
Během prvních čtyř měsíců tohoto roku zadali veřejní investoři pět miliardových zakázek
Nejnákladnější zakázkou za 3,56 miliardy korun byla rekonstrukce rozvodny Kočín u jaderné elektrárny Temelín. Vyhrálo ji sdružení firem Egem, ASE a Vuje. Druhou největší zakázkou byla rekonstrukce Negrelliho viaduktu v Praze za 1,27 miliardy korun, již získaly společnosti Hochtief, Strabag Rail a Avers, a v pořadí třetí největší pak rekonstrukce budovy Státní opery v Praze pro společnost Hochtief za 1,04 miliardy korun.
Dalším nezanedbatelným projektem byla modernizace dálnice D1 v úseku Hořice–Koberovice pro firmy Eurovia a Colas za 1,02 miliardy korun a úsek dálnice D1 mezi Ostředkem a Šternovem pro sdružení Hochtief a Beton Technik v hodnotě 1,01 miliardy korun. Za celý minulý rok se v České republice uskutečnilo sedm miliardových zakázek.


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.