Stravenkový paušál chce MF zavést od roku 2021

Dnes to novinářům řekla ministryně financí Alena Schillerová. Daňové zvýhodnění paušálu by podle ní mělo zůstat stejné jako u stravenek. Zaměstnanci by částku měli dostávat vyúčtovanou samostatně, protože by neměla na rozdíl od mzdy podléhat povinným odvodům a daním.
„Mám v hlavě to, že by měly být dvě částky, tedy mzda, která podléhá všem povinným odvodům, a pak částka, která nebude podléhat odvodům. Sleduji jediné, a to zjednodušení administrativy,“ uvedla Schillerová. Stát podle ní nebude kontrolovat, jak lidé s paušálem naloží. „Kouzlo paušálu je v tom, že se nestaráte o to, co s ním kdo dělá,“ dodala.
MF připravuje novelu zákona o daních z příjmů, podle které by zaměstnanec dostával peníze na stravu přímo. Na podporu stravování tak dosáhne podle MF i čtvrtina zaměstnanců, tedy asi milion lidí, kteří dosud stravenky nedostávají. Podle předsedy Asociace provozovatelů poukázkových systémů Davida Rýce ovšem i řada malých firem, které nemají kantýnu ani stravenky, svým zaměstnancům stravování zajišťuje, například dovozem jídlo nebo dohodou s restauracemi. „Nelze říci, že milion zaměstnanců nemá nic. Prostě milion zaměstnanců nemá kantýnu nebo nemá stravenky,“ uvedl. Stravenkové firmy na akci Hospodářské komory uvedly, že se jim stravenky vrací z 60 procent z restaurací a ze 40 procent z obchodů.
„Podstata záměru je, že nic neměníme na daňovém zvýhodnění. Dále se z něj nebude platit zdravotní a sociální pojištění,“ uvedla Schillerová. Dodala, že by zůstala zachována i hranice pro maximální příspěvek zaměstnavatele uplatnitelný jako sleva na dani. Zákon o dani z příjmů umožňuje firmám uhradit maximálně 55 procent z ceny stravenky. Zbývající část doplácí zaměstnanci, v některých případech je hradí i zaměstnavatel, ovšem už bez slevy na dani. Nejvýhodnější hodnota stravenky pro zaměstnance i zaměstnavatele letos činí 123 korun. Schillerová rovněž upozornila, že ročně propadnou stravenky za 150 milionů korun, které zůstanou v ziscích stravenkových firem.
Podle dnešního vyjádření analytika investiční skupiny Natland Petra Bartoně by v případě přijetí návrhu trh se stravenkami postupně vymizel. Podle Rýce je ovšem těžké dopad nyní hodnotit. Obavu ze zavedení paušálu podle něj mají totiž velké firmy i provozovatelé firemních kantýn. „Bude to totiž v podstatě nároková dávka a zkomplikuje to vztah s tím zaměstnancem. Každá firma to má ošetřena různě, kolektivní smlouvu, interní směrnicí nebo třeba i v pracovní smlouvě. U zaměstnavatelů převažuje chuť, aby byl příspěvek účelově vázaný,“ uvedl.
Celkový trh se stravenkami má podle Rýce roční objem 25 miliard korun. „V kantýnách to odhadujeme i přes 30 miliard korun,“ uvedl. Dodal, že pro stát bude zavedení paušálu dražší než současný systém. Již dříve asociace odhadla, že návrh by měl negativní dopad na státní rozpočet zhruba sedm miliard korun ročně. MF odhaduje dopad na jednu až dvě miliardy korun.
Po změně dnešního systému podle ministerstva již dlouho volají provozovatelé hospod a restaurací, kteří platí na úkor své marže provize pět až sedm procent stravenkářským společnostem. Návrh má podporu Asociace hotelů a restaurací ČR a Asociace českého tradičního obchodu. S návrhem MF souhlasí podle průzkumu Hospodářské komory sedm z deseti firem bez ohledu na jejich velikost nebo zaměření. Naopak odboráři s návrhem nesouhlasí.
Do připomínkového řízení by podle Schillerové měl jít daňový balíček pro rok 2021, který bude obsahovat i zavedení paušálu, na jaře příštího roku.
ČTK