Aktuálně:

MŽP dostane do rozpočtu navíc čtvrt miliardy na boj se suchem

23.08.2019, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
MŽP dostane do rozpočtu navíc čtvrt miliardy na boj se suchem

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) dostane oproti původnímu návrhu rozpočtu na příští rok čtvrt miliardy korun navíc na boj se suchem.

Tuto částku požadoval ministr Richard Brabec (ANO) na včerejším jednání s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO). Na boj se suchem a klimatickou změnou půjdou peníze v rámci stovek projektů Programu péče o krajinu, řekl po jednání Brabec.
Rozpočet MŽP na rok 2020 byl tak měl činit zhruba 6,24 miliardy korun bez evropských dotací, s nimi téměř 16 miliard korun. Přidané peníze se budou investovat například do obnovy mokřadů, výsadby remízků a stromů a umělé infiltrace. Využije je i Česká geologická služba, která zkoumá stav podzemních vod.
Letos ministerstvo hospodaří s 6,26 mld korun bez evropských dotací, které činí 7,81 mld korun, tedy celkově s více než 14 miliardami korun. Loni rozpočet činil 12,57 miliardy korun i se zdroji EU.
Brabec dodal, že ministerstvo ušetří oproti letošku deset procent na provozních a personálních nákladech. Podle Brabce jde o 70 milionů korun. Příští rok MŽP škrtne 161 pracovních míst, z toho 55 zaměstnanců přímo na svém úřadu.
Rektor České zemědělské univerzity Petr Sklenička v úterý upozornil, že stát vydává na boj proti suchu pouze jednotky miliard. Přitom by měl podle Skleničky na udržení vody v krajině dávat minimálně 25 miliard korun ročně. Pokračující sucho a nedostatek srážek by v budoucnu mohly podle propočtu vědců ovlivnit pokles českého HDP až o 1,6 procenta i více.
Já se bráním této kritice, protože není úplně oprávněná, byť v řadě věcí s ním souhlasím. Nejsou to jednotky miliard ale desítky. Za posledních pět let jsme společně s ministerstvem zemědělství investovali z evropských i tuzemských zdrojů skoro 40 miliard korun do boje se suchem,“ reagoval Brabec. Sklenička má ale podle něj pravdu v tom, že další náklady v příštích letech mohou stovek miliard dosáhnout.
Intenzivně už dnes v rámci Evropské komise vyjednáváme, aby významná část šla na boj se suchem, tedy posílení zdrojů vody a udržení vody v krajině. Nepochybně tam půjdou ale i peníze z dalších programů ministerstva zemědělství,“ dodal. Předpokládá, že výdaje na sucho v horizontu desítek let dosáhnou stovek miliard korun.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.