Aktuálně:

Daň z plynu pro domácí kotelny může postihnout i domovy seniorů

20.07.2019, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Daň z plynu pro domácí kotelny může postihnout i domovy seniorů

Vládou navržené zdanění plynu určeného pro topení v domácích kotelnách může vedle bytových domů dopadnout i na domovy pro seniory

, dětské domovy nebo například kláštery. Vyplývá to z důvodové zprávy k vládnímu daňovému balíčku, který minulý týden projednávala Sněmovna a který zvyšuje spotřební daně z tabákových výrobků a lihu.

Plyn pro domácí kotelny je dosud osvobozen od daně z plynu a vláda chce v daňovém balíčku toto osvobození zrušit. Argumentuje mimo jiné narovnáním konkurenčních podmínek na trhu mezi domovními a centrálními zdroji. Plyn pro výrobu tepla v domácnostech má však zůstat od daně osvobozen.
Informace v důvodové zprávě k zákonu samozřejmě můžeme potvrdit,“ sdělil na dotaz ČTK mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec.
Kromě bytových domů určených k běžnému bydlení lze za bytový dům považovat také například domovy pro seniory, dětské domovy, domovy pro osoby se zdravotním postižením zařízení pro výkon pěstounské péče nebo kláštery a obdobné církevní budovy sloužící pro trvalé bydlení,“ stojí v důvodové zprávě. Domovní kotelnou se podle vlády rozumí decentralizovaný zdroj tepla umístěný v bytovém domě, ve kterém víc než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena. Za bytový dům nelze pokládat věznice, psychiatrické léčebny, léčebny dlouhodobě nemocných, nemocnice, ubytovny, hotely či internáty.
Toto opatření se do daňového balíčku dostalo na návrh ministerstva životního prostředí,“ řekla minulý týden ČTK ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Opatření má podle ní ekologický rozměr a reaguje na to, že se řada domů začala odpojovat od centrálního zásobování teplem z tepláren a pořídila si vlastní kotelny. „Fiskální dopad je tam minimální, to je pro státní rozpočet asi 100 milionů,“ řekla. Při schvalování zákona by se pole ní mohlo uvažovat o zavedení přechodného období, například tří let, aby změna neměla dopad okamžitě.
Vláda v důvodové zprávě poukazuje na to, že tyto malé zdroje tepla na rozdíl od centrálních zdrojů tepla nespadají do systému obchodování s emisními povolenkami. Cena povolenek přitom v posledních letech vzrostla, což ohrožuje konkurenceschopnost těchto centrálních zdrojů, uvádí vláda. Z hlediska životního prostředí je přitom podle ní vhodnější zásobovat domácnosti právě teplem z centrálního zásobování.
Že změna může dopadnout na domovy seniorů nebo dětské domovy, potvrdila ČTK i předsedkyně rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM). Komunisté podle ní budou mít řadu dotazů k balíčku, například i k navýšení poplatků za vklad do katastru, který chce vláda zvýšit na dva tisíce korun.
Bavme se o tom, že zvýšení spotřební daně zemního plynu postihne nejenom bytová družstva a občany, ale také dětské domovy a domy pro seniory,“ uvedla v rozpravě poslankyně STAN Věra Kovářová. Podle předsedy KDU-ČSL Marka Výborného je záměr zdanit plynové vytápění v sociálních ústavech šokující.
Záměr vlády již dříve kritizovala výkonná ředitelka České plynárenského svazu Lenka Kovačovská. Označila ho za facku společenství vlastníků jednotek (SVJ) a bytovým družstvům, jejichž členové v minulosti nahradili starý kotel na tuhá paliva za nový ekologický na zemní plyn. V ČR je podle ní odhadem pět tisíc domovních kotelen, a lze tak hovořit o desítkách tisíc domácností. Někteří opoziční poslanci hovořili o 400 tisících domácnostech.
Teplárenské sdružení naopak označilo zrušení osvobození za správný krok. „Cena povolenek na emise, které musí pro výrobu tepla nakupovat teplárny, vzrostla za dva roky pětkrát na současných více než 25 eur (asi 638 korun). Teplárny letos zaplatí za nákup povolenek přibližně sedm miliard korun. Není správné, aby do rozpočtu významně přispívala jen část domácností připojených na teplárny,“ uvedl dříve ředitel sdružení Martin Hájek.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.