Aktuálně:

NEW WORK expanduje, od srpna v pražské Waltrovce

16.07.2019, Autor: Z tiskových zpráv

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
NEW WORK expanduje, od srpna v pražské Waltrovce

Společnost New Work, poskytovatel plně zařízených servisovaných kancelářských prostor, rozšiřuje své působení na českém trhu. Od 1.

srpna otevře zcela nové kanceláře v budově Dynamica, která je součástí komplexu Waltrovka v Praze – Jinonicích.
V Dynamice nabídne New Work v prostorách 1. patra celkem 86 kanceláří na celkové ploše více než 3 300 metrů čtverečních. Kanceláře mají kapacitu od 2 do 9 osob a celé patro pojme 283 pracovníků. Prostory jsou vhodné jak pro firmy různých velikostí, tak i individuální pracovníky a k dispozici je v nich mimo jiné internetové připojení, multifunkční tiskárna či plně vybavená kuchyňka. Součástí patra jsou i tři zasedací místnosti a vedle toho nabízí New Work k využití také prostory konferenčního centra v přízemí budovy.
Koncept servisovaných kanceláří spočívá v nabídce pracovních prostor s možností mít zajištěny veškeré vybavení a služby od poskytovatele – ať už jde o nábytek, využívání společných odpočinkových zón a zařízených kuchyněk, připojení k multifunkční tiskárně a internetu nebo služby recepce včetně vyřizování pošty. V angličtině se pro tento druh služeb vžil pojem „plug & work“, tedy „zapojit se do sítě a pracovat“ – zákazníkovi totiž skutečně stačí přinést si jen svůj počítač a může začít pracovat prakticky ihned po podpisu smlouvy.
Společnost New Work založil německý podnikatel Hubert Abt v roce 2012, kdy firma otevřela své první kancelářské centrum v maďarské Budapešti, tehdy ještě pod názvem New Work Serviced Offices. Od té doby rozšířila svou působnost již do 5 zemí regionu střední a východní Evropy (vedle Maďarska dále do Polska, Česka, Rumunska a na Ukrajinu) a nyní zde provozuje přes 20 business center. Aktuálně je tak New Work druhou největší sítí servisovaných kanceláří v tomto regionu. V České republice působí od roku 2018, kdy otevřel své první kancelářské centrum v budově Coral Office Park v pražských Nových Butovicích.


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.