Aktuálně:

Výbor vyzval Maláčovou, aby znovu jednala s MF o doplacení služeb

14.07.2019, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Výbor vyzval Maláčovou, aby znovu jednala s MF o doplacení služeb

Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) by měla začít do poloviny srpna vyjednávat s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO) o

další miliardě korun pro sociální služby. Na příštím jednání vlády by pak měla usilovat o to, aby kabinet dofinancování projednal. Maláčovou k tomu dnes vyzval sněmovní sociální výbor. Podle něj kvůli nedostatku peněz hrozí omezení péče a propouštění.

Maláčová novinářům řekla, že usnesení výboru respektuje. Situaci by podle ní pomohlo řešit společné jednání kabinetu s hejtmany, chce ho iniciovat. Schillerová uvedla, že bez analýzy dosavadního využívání financí na sociální služby není ochotna o uvolnění dalších peněz z rozpočtu jednat.
Poskytovatelé služeb si stěžují na nedostatek peněz. Kraje chybějící sumu vyčíslily na dvě miliardy korun. Miliardu dostanou od ministerstev práce a financí, 1,5 miliardy pak mohou do roku 2022 čerpat na určité projekty z evropských fondů. Z nich se ale podle prezidenta Asociace poskytovatelů sociálních služeb (APSS) Jiřího Horeckého krajům do konce roku podaří získat nejvýš sto milionů, ne chybějící miliardu.
O nutnosti doplacení jednal výbor už poněkolikáté. „Zažíváme déja vu, stále jsme na stejném mrtvém bodě,“ uvedla místopředsedkyně výboru Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Podle lidovce Víta Kaňkovského se jednání už měsíce točí v kruhu. „Mně přijde neuvěřitelné, že ČR, která zažívá nebývalý ekonomický boom, nemá miliardu na to, aby se dofinancovaly sociální služby. Ale máme bez zkoumání, zda na to lidé mají, nebo ne, na jízdné zdarma, ne už na péči o potřebné,“ uvedl místopředseda výboru Jan Bauer (ODS). Podle členů výboru by měla vláda říct, že potřebné peníze neposkytne a kraje je musejí zajistit samy.
Maláčová po jednání novinářům řekla, že její resort požadavky od krajů naplnil. Na navýšení platů podle ministryně chybí 638 milionů, na zvláštní příplatky 360 milionů a na projekty 0,8 až 0,9 miliardy. Schválenou dodatečnou miliardu na platy a příplatky by měly mít kraje na účtech začátkem srpna.
Ta čísla, která jsme dostali od Asociace krajů, jsme naplnili. O celé situaci budeme jednat. Usnesení výboru velmi respektuji. Potřebujeme ale zklidnit zpolitizovanou situaci a podívat se, co bude dál,“ uvedla Maláčová. Dodala, že vládu bude na příštím zasedání o výsledcích výboru informovat. „Adekvátním řešením by bylo jednání vlády a hejtmanů, abychom si z očí do očí řekli, jaká situace vládne,“ míní ministryně.
Schillerová novinářům řekla, že požadavek na doplacení chybějící miliardy korun je pro ni „nová informace“. Podle šéfky státní pokladny je nutná analýza financování sociálních služeb, kterou má dodat ministerstvo práce. „Bez analýzy určitě nejsem ochotna jednat o žádných penězích. Chci přesnou analýzu, kam peníze šly, a tu pořád nemám,“ uvedla Schillerová.
Poskytovatelé požadovali pro letošek na sociální služby 20,38 miliardy korun. Ministerstvo práce na ně v rozpočtu má 15,7 miliardy. Tato suma nepočítala ale už s výraznějším zvýšením platů a zvláštních příplatků, které vláda schválila až před koncem loňského roku.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.