Téměř polovina řidičů má osobní zkušenost s mikrospánkem za volantem.
Přitom mikrospánek nepřichází jako blesk z čistého nebe – ospalost a zhoršená koncentrace ho vždy provází dlouho dopředu. Přesto velké procento řidičů pokračuje ve své cestě dál a na signály vedoucí k mikrospánku nereaguje.
Na problém, který způsobuje až 20 procent dopravních nehod, upozorňuje kampaň Ty to zvládneš pod záštitou Asociace Záchranný kruh.
Drtivá většina lidí ví, jak je nebezpečné řídit automobil pod vlivem alkoholu, ale neuvědomuje si, že řízení při ospalosti a únavě může mít stejně fatální důsledky. „Přitom unavený řidič za volantem se chová a reaguje stejně jako řidič, který má v krvi přibližně jedno promile alkoholu, což je zhruba pět plzeňských piv. Posadí-li se tedy za volant unavený nebo vyčerpaný řidič, jeho počínání je stejně nezodpovědné, jako kdyby sedal za volant opilý,“ říká Pavel Žíha, vedoucí odboru dopravní policie z krajského ředitelství policie Karlovarského kraje.
Při prvních náznacích únavy by měl řidič okamžitě zastavit
Tři až patnáct vteřin, během kterých člověk za volantem zcela vypne, může mít katastrofální následky, které si řidič a spolucestující mohou nést po zbytek života. Téměř polovina řidičů je ale přesvědčena, že se s únavou během jízdy dokáže vypořádat sama. Namlouvají si, že překonání únavy je otázkou síly vůle, což není pravda. Přesvědčení řidiče, že ovládá svou únavu, je pouhou iluzí. Naopak, únava ve skutečnosti ovládá jeho.
„Unavený řidič má sníženou pozornost, pozdě reaguje a má také zhoršenou koordinaci pohybů. To vše může vést k tomu, že buď sám způsobí dopravní nehodu, nebo se mu nepodaří hrozící dopravní nehodu odvrátit,“ přibližuje Jiří Smetana, ředitel Zdravotnické záchranné služby Karlovarského kraje.
Pětina řidičů klidně usedne za volant, i když se cítí unavena. U řidičů z povolání je to dokonce až 40 procent. Jedná se o naprosto alarmující čísla svědčící o tom, že řada řidičů únavu za volantem hrubě podceňuje. Dlouhodobě nepomáhají ani takzvané „zlepšováky“, kolem kterých panuje celá řada mýtů. „Káva, otevřená okénka, hlasitá hudba, energetické nápoje – nic z toho unaveného řidiče za volantem neprobere na dlouho. Pouze to o pár minut oddálí nástup mikrospánku,“ doplňuje Smetana.
Řešením jsou krátké, ale pravidelné zastávky, případně i zdřímnutí
Cesta by nikdy neměla být lítým bojem s časem a už vůbec ne s únavou. Pokud řidič únavu cítí, měl by zastavovat zhruba každé dvě hodiny, procházet se, pravidelně a zhluboka dýchat, protáhnout se nebo, pokud to situace dovoluje, si i na chvíli zdřímnout.
„Člověk není stroj a musí pravidelně odpočívat. A na rozdíl od stroje se výrazně hůře opravuje. Člověk, který před nehodou spěchal a nenašel pár minut na to, aby si udělal přestávku a odpočinul si, má pak najednou času dost. Léčba zranění z dopravní nehody se počítá na týdny, někdy i na měsíce, kdy je člověk vyřazen z běžného provozu. A to nemluvíme o těch, kteří si nesou následky tohoto spěchu po zbytek svého života. Nebo nedostanou druhou šanci vůbec…“ říká Veronika Krajsová, prezidentka Asociace Záchranný kruh, která sdružuje záchranářské subjekty a další instituce, se kterými vyvíjí a realizuje projekty týkající se informování, vzdělávání a prevence v oblastech běžných rizik a mimořádných událostí.
Asociace zaštiťuje kampaň Ty to zvládneš, ve které představí úderná a inovativní instruktážně analytická videa vycházející z reálných dopravních nehod. „V našem projektu představíme divákům unikátní spojení reálných záběrů složek IZS ze zásahů společně s analýzou nehod a preventivně emotivním sdělením z úst záchranářů. Díky analytické části a výpovědím záchranářů zasahujících na místě události seznámíme diváka jak s průběhem zásahu, tak hlavně s důvody vzniku nehody a zejména pak specifikací chyb. Našim cílem je, aby si divák uvědomil rizika a samozřejmě si přejeme, abychom tímto projektem snížili počet dopravních nehod na minimum,“ uzavírá Krajsová.
Bližší informace o projektu naleznete ZDE.
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
