Aktuálně:

Rozpočtová rada: Veřejné finance jsou dlouhodobě neudržitelné

12.06.2019, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Rozpočtová rada: Veřejné finance jsou dlouhodobě neudržitelné

České veřejné finance zůstávají při zachování stávajícího nastavení daňové politiky a výdajů dlouhodobě neudržitelné.

Ve své druhé Zprávě o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí to uvedla Národní rozpočtová rada. Ministerstvo financí ke zprávě uvedlo, že nejde o žádné nové zjištění, jelikož na problém dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí upozorňuje. Nicméně zprávu přivítalo jako užitečnou pro probíhající diskusi o stavu veřejných financí.
Dluh veřejných financí by podle zprávy dosáhl především kvůli stárnutí populace při zachování nynější situace v roce 2069 až 222 procent hrubého domácího produktu (HDP). To je více, než nyní vykazuje jakákoli země Evropské unie. Zároveň rada upozornila, že zpráva není odhadem faktického vývoje, ale jen simulací. „To číslo ale pouze ukazuje na rozsah problému a ne to, že takový dluh doopravdy bude. On nebude,“ uvedl člen rozpočtové rady Jan Pavel.
Veřejný dluh v poměru k HDP má ČR aktuálně 32,7 procenta a v EU je jeden z nejnižších. EU požaduje podle současných pravidel dluh země pod 60 procenty HDP.
Hlavní ekonom ING Jakub Seidler upozornil, že zpráva se v zásadě neliší od obdobných závěrů Evropské komise či jiných mezinárodních institucí týkajících se této problematiky. Problémem podle něj je ale to, že pod pojmem penzijní reforma se obvykle rozumí zavedení soukromého spoření a oslabení průběžného systému. „Pod pojmem penzijní reforma bychom však měli chápat představení strategie platné napříč vládami, jak se bude česká ekonomika s problémem stárnutí postupně vyrovnávat,“ řekl.
Zadlužení veřejného sektoru by podle zprávy při současném stavu zůstalo přibližně do poloviny 30. let stabilizované. Zákonem stanovená tzv. dluhová brzda 55 procent HDP by podle rady byla překonána kolem roku 2047. Při překonání dluhové brzdy musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů.
Zpráva dále uvádí, že počet starobních důchodců bude na vrcholu kolem roku 2059, kdy jich bude 3,2 milionu, tedy zhruba o třetinu více než dnes. Zároveň počet lidí v produktivním věku bude klesat.
MF dnes v souvislosti se zprávou upozornilo, že společně s ministerstvem práce a sociálních věcí předložilo do mezirezortního připomínkového řízení Zprávu o stavu důchodového systému České republiky, která slouží vládě k rozhodnutí, zda je pro udržitelnost penzijního systému potřebná korekce věkové hranice. „Přestože samotné svázání věku odchodu do důchodu s průměrnou délkou života nevyřeší dlouhodobou udržitelnost kompletně, je nenahraditelným opatřením, které snižuje deficity důchodového systému v dlouhém horizontu až o cca 80 miliard korun v dnešních cenách,“ uvedlo MF.
Rovněž simulace ve zprávě rozpočtové rady ukázala, že realistická změna pouze jednoho parametru, jakým je důchodový věk, nemůže sama o sobě české veřejné finance přenést na udržitelnou dráhu.
Seidler v této souvislosti upozornil, že výdaje na důchodový systém by se při navyšování odchodů do důchodu zvýšily z 8,5 procenta HDP na 12 procent HDP. „To z pohledu současných cen znamená nárůst nákladů o zhruba 180 miliard korun, přitom najít několik miliard navíc na neočekávané výdaje je již nyní problematické,“ uvedl.
Zatímco v říjnové zprávě využila rada expertně upravenou vysokou variantu demografické projekce ČSÚ z roku 2013, v aktuální zprávě využila demografickou projekci ČSÚ vydanou v listopadu 2018. Ta je optimističtější ohledně stárnutí populace.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.