Aktuálně:

ČNB v březnu intervenovala v objemu půl bilionu korun

10.05.2017, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
ČNB v březnu intervenovala v objemu půl bilionu korun

Zhruba pět set dvacet miliard korun za nákup eur vynaložila Česká národní banka v rámci březnových devizových intervencí vůči posilující

koruně. Jedná se o největší objem devizových intervencí za jeden měsíc od začátku kurzového závazku centrální banky k oslabení koruny v listopadu 2013.
Od počátku kurzového závazku až do konce března tohoto roku intervenovala ČNB v objemu 2,031 bilionu korun. Vyplývá to z údajů o devizových obchodech, které byly včera zveřejněny českou centrální bankou.
Devizové intervence, jejichž cílem bylo oslabit korunu a udržet její kurz na úrovni 27 korun za euro, ukončila ČNB 6. dubna tohoto roku. Za výrazným březnovým nárůstem objemu stál podle dřívějších vyjádření analytiků tlak investorů v souvislosti s blížícím se očekávaným koncem intervencí a také údaje o rostoucí inflaci.
ČNB dlouhodobě zastává názor, že růst devizových rezerv pro ni neznamená problém a že v tomto ohledu není omezena žádným limitem. Devizové rezervy však mohou přivést centrální banku do účetní ztráty vzhledem k jejich přecenění po ukončení kurzového závazku. ČNB k tomu dodává, že hlavním úkolem centrální banky není tvorba zisku, ale udržování cenové stability. Z výsledků hospodaření ČNB za minulý rok vyplývá, že v jejím rezervním fondu by měla banka mít, i se ziskem 46,5 miliardy korun za loňský rok, zhruba 60 miliard korun.
Devizové obchody ČNB (uzavřené spotové operace v milionech eur):

Období Obchody v milionech eur Přepočet (v mld. Kč)
březen 2017 19 258 520
únor 2017 8138,5 219,7
leden 2017 14 480,5 390,97
prosinec 2016 3257 87,94
listopad 2016 524,0 14,15
říjen 2016 3961,0 106,95
září 2016 3685,0 99,5
srpen 2016 1059,0 28,59
červenec 2016 307,0 8,29
červen 2016 313,0 8,45
květen 2016 575,0 15,53
duben 2016 393,0 10,61
březen 2016 0 0
únor 2016 623,0 16,82
2016 2154,0 58,16
prosinec 2015 1540,0 41,58
listopad 2015 369,0 9,9
říjen 2015 0 0
září 2015 2322,0 62,69
srpen 2015 3734,5 100,83
červenec 2015 1032,5 27,88
listopad 2013 7499,0 202,47
CELKEM 75 225 2031,01

Zdroj: ČNB
 


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.