Nabídka dluhopisů po telefonu? Pozor na finanční šmejdy

na chviličku vyrušit. Operátoři aktivního telemarketingu tímto způsobem nabízejí účast na různých průzkumech, předváděcích akcích, změnu mobilního operátora, půjčky, ale nezřídka kdy také možnost „lákavé investice“. Tzv. finanční šmejdi se totiž nezastaví před ničím, včetně uzavírání smluv v hodnotě až několika desítek tisíc korun po telefonu. Tato forma investiční nabídky je však, přinejmenším, neetická, nemluvě o tom, že investované, resp. spíše proinvestované úspory, už pravděpodobně nikdy neuvidíte.
S největší pravděpodobností jste totiž narazili na finančního šmejda, který z vás chce jen vylákat peníze a nenávratně s nimi zmizet! Podobné praktiky totiž nejsou v dnešní době ničím výjimečným. Emitenti tzv. prašivých dluhopisů sází na lidskou důvěřivost, naslibují vysoké zhodnocení a garanci sta procent návratnosti. Ve většině případu však opak bývá pravdou.
U tzv. firemních dluhopisů totiž nelze 100 procent návratnosti téměř nikdy garantovat, pokud se emitent sám od sebe neuvolí k poskytnutí tzv. dodatečného zajištění, zpětného odkupu dluhopisů nebo jejich bezproblémovému předčasnému splacení. Emitentů, kteří jsou schopni poskytnout tyto dodatečné záruky, je však jen velmi málo.
Pokud se totiž ukáže, že firma není schopná dostát svým závazkům, dopadne ztráta na investora. Doslova martyriem pak může být vymáhání splacení alespoň části investovaných prostředků, samozřejmě v případě, že firmě v úpadku vůbec něco zbude. Proto mějte na paměti, že výše úročení vždy přímo úměrně odráží také míru rizika investice. Běžné dluhopisové úročení se, dle aktuální situace na finančním trhu, pohybuje pod hranicí 5 procent. Narazíte-li na nabídku s příslibem  sedmi procent nebo dokonce deseti procent a vyššího úročení, je třeba se mít na pozoru a emitenta si důkladně prověřit!
Firmy (emitenti) mohou svoji činnost financovat mnoha způsoby. V poslední době je ale čím dál oblíbenější vydávání dluhopisů. Úrokové míry jsou nízké a investoři hledají možnosti, jak zhodnotit svoje peníze. Toho řada společností využívá a vydává dluhopisy v případě, kdy jim vysychají jiné zdroje financování. Zejména banky mají velmi přísná pravidla, na jaké projekty půjčovat. Neseriózní a netransparentní firmy se tak často uchylují k pochybným praktikám, kdy vytvoří na oko velmi líbivý podnikatelský projekt s cílem získat od drobných a nezkušených investorů nemalé finanční prostředky, ovšem bez jakékoli garance návratnosti. Výjimkou nejsou ani firmy, které dluhopisy od začátku emitují s cílem peníze investorům nikdy nesplatit.
Jak se nenechat napálit
Emitenti toxických dluhopisů sázejí na plané sliby a lidskou důvěřivost. Není proto nic jednoduššího než si emitenta svépomocí prověřit ve veřejně dostupných rejstřících, díky kterým získáte přehled o jeho dosavadním podnikání a bonitě. Skvělou pomůckou je např. insolvenční rejstřík, obchodní rejstřík, databáze schválených dluhopisových prospektů, internetové diskuse nebo řada odborných serverů, které se problematice neseriózních dluhopisových emitentů věnují, např. www.rizikovedluhopisy.cz.
Ministerstvo financí také aktuálně připravuje efektivní pomůcku pro nezkušené a konzervativní investory s názvem Scorecard korporátních dluhopisů, prostřednictvím které sami rizikovost emitenta snadno vyhodnotí. Její platnost lze očekávat v nadcházejících měsících. Metodiku aktuálně připomínkuje odborná veřejnost.
„Novou metodiku jsme odzkoušeli na několika společnostech, včetně například EMTC-Czech a.s., která dlouhodobě emituje velmi rizikové dluhopisy bez zajištění, přitom vykazuje jasné známky předlužení a její výsledek hospodaření je několik let po sobě ztrátový. To se, samozřejmě, promítlo i do výpočtu jejího skóre. Z vyhodnocení dosaženého počtu bodů plyne, že dluhopisy firmy EMTC spadají do kategorie 6,5 – 0 bodů, tedy velmi spekulativní investice, u které se očekává zhoršení podmínek nebo bankrot dlužníka a jeho neschopnost splatit své závazky. Ministerstvo tuto vysoce rizikovou kategorii doporučuje jen velmi dynamickým investorům,“ uvádí Eliška Skřivanová, tisková mluvčí serveru Rizikovedluhopisy.cz.
Osvěta drobných a, ne příliš zkušených, investorů je přitom nasnadě. Jednak jde o hlavní cílovou skupinu tzv. finančních šmejdů, a jednak se odhaduje, že bylo do rizikových korporátních dluhopisů, které pravděpodobně nikdy nebudou splaceny, proinvestováno na desítky miliard korun, což může mít v důsledku negativní dopad na celou ekonomiku.