Aktuálně:

Češi budou pracovat na stát nejméně za posledních sedmnáct let

03.05.2017, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Češi budou pracovat na stát nejméně za posledních sedmnáct let

Letošní den daňové svobody připadá na devětadvacátého května, a lidé tak pracují na stát nejméně za posledních sedmnáct let –

o čtyři dny méně než v minulém roce. I tak je v ČR den daňové svobody o den později, než činí průměr zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci. Nejdříve zaznamenali tento den v Irsku, nejpozději pak bude ve Finsku.
Podle výpočtů Liberálního institutu letos připadne den daňové svobody v ČR na 29. května, v minulém roce byl 2. června. Češi tak budou na stát letos pracovat 149 dní, což je nejméně od roku 2000. Zásluhu na tom má zejména hospodářský růst. Institut, který údaje o dni daňové svobody zveřejňuje právě od roku 2000, to dnes uvedl v tiskové zprávě. Jako den daňové svobody se označuje pomyslný okamžik, od kterého jde veškerá mzda na konto občana. Do té doby veškerý jeho příjem připadá státu.
Ředitel Liberálního institutu Dominik Stroukal uvedl, že nižší počet dní v roce, ve kterých pracují občané na stát, není zásluhou vlády, ale ekonomického růstu. „Je skvělé, že se po mnoha letech den daňové svobody podívá do května. Důvody však nelze hledat u vlády, ta na své výdaje bude chtít opět více peněz daňových poplatníků než loni. Vládní výdaje rostou, ale naštěstí ještě rychleji roste produkce.“
Navzdory nejlepší situaci od roku 2000 je v ČR letos den daňové svobody o den později, než průměrně připadá na země OECD. Celosvětově nejlepší výsledek zaznamenalo letos Irsko, kde připadl den daňové svobody na 20. dubna. Druhá nejúspěšnější byla v tomto ohledu Jižní Korea, kde zaznamenali tento den 26. dubna. Na druhé straně nejpozději budou mít den daňové svobody 28. července ve Finsku a 25. července ve Francii.
Liberální institut v rámci svého výpočtu vychází z kalkulací Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Daná metodika využívá odhad poměru veřejných výdajů na hrubém domácím produktu. Umožňuje tak porovnat vývoj dne daňové svobody v ČR s vývojem tohoto data v dalších zemích OECD. Podle výpočtů společnosti Deloitte, jež využívá odlišnou metodiku, připadne v letošním roce den daňové svobody stejně jako v tom minulém na 17. červen.
 
Den daňové svobody v ČR:

Rok Počet dnů práce na stát
2000 6. června 157
2001 7. června 157
2002 11. června 161
2003 12. června 162
2004 15. června 166
2005 14. června 164
2006 14. června 164
2007 11. června 161
2008 7. června 158
2009 13. června 163
2010 18. června 168
2011 15. června 165
2012 9. června 160
2013 11. června 161
2014 10. června 160
2015 5. června 155
2016 2. června 153
2017 29. května 149

Zdroj: Liberální institut
 


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.