Je třeba se nadále zbavovat zkostnatělých způsobů myšlení (I)

Rozhovor s Petrem Barešem, prezidentem průmyslové asociace Czech Space Alliance a předsedou představenstva IGUASSU SOFTWARE SYSTEMS.
V kosmickém oboru pracuje od roku 1975, kdy se stal prvním českým zaměstnancem Evropské vesmírné agentury (ESA). V roce 1988 ESA opustil a založil španělskou dceřinou společnost Anite Systems a rozšířil také své podnikání do Brazílie a Argentiny. V roce 2006 Petr Bareš spoluzakládal Czech Space Alliance a stal se jejím prezidentem.
Jak jste se dostal k vesmíru a vesmírnému byznysu?
Byl jsem nadšenec do vesmíru již jako školák. V roce 1966 jsem šel na matfyz studovat astronomii, ale studium ukončil můj odchod do Anglie v červnu 1968. Tam jsem přesedlal na počítačovou vědu a v roce 1972 jsem začal pracovat pro ICL (dnes Fujitsu). Od vstupu do ESA roku 1975 jsem kontinuálně pracoval v oblasti vývoje vesmírných technologií.
Bylo těžké začít podnikat s tímto oborem v ČR, jejíž průmysl a strojírenství jsou postaveny na jiných tradicích?
Dobrá otázka. Není to obor jednoduchý, ale z daleka nejtěžší bylo zapojení se do těchto aktivit, vlastně vůbec do života, v Česku. Třicet let v zahraničí, v zásadně rozlišném politickém a ekonomickém systému, a bez jakýchkoliv kontaktů s Českem se nebylo lehké vyrovnat. Z počátku jsem velmi tápal ve způsobu myšlení, které jsem nacházel například kolem Rady pro kosmické aktivity při MŠMT a následně ustavené České kosmické kanceláře. Leccos jsem se od té doby naučil, leccos se zlepšilo a leccos nadále nechápu. Nebo se mi to příčí. Z mého hlediska je u nás vývoj k lepšímu, k větší otevřenosti a pozitivnímu smýšlení, především díky mladým lidem, kteří strávili nějaký čas v „kapitalistických“ zemích. A nezáleží moc na tom, zda studovali v Oxfordu, trekovali někde v džungli nebo dělali brigády v zemědělství. Měli příležitost zažít, že pozitivní přístup či nezištná pomoc druhým nejsou nějaký naivní filantropismus nebo dokonce slabost, nýbrž že jsou dobrý i pro ně samotné – tedy pro všechny.
Technické, inženýrské a vědecké schopnosti jsou u nás minimálně tak dobré jako jinde ve světě. A to dokazuje mimo jiné skutečnost, že se naše malé firmy tak rychle etablovali ve vývoji vesmírných technologií na světové úrovni. A abychom vynikali ještě více a ještě rychleji, je třeba abychom se nadále zbavovali zkostnatělých způsobů myšlení. A nejlepší a nejrychlejší způsob je rozšířit si obzor zkušenostmi (a to i špatnými!) v zahraničí. Zde konkrétně velmi silně přispívá členství ČR v ESA, protože v něm hraje klíčovou roli mezinárodní spolupráce.
Čemu se přesně věnuje Czech Space Alliance?
A jsem zpět u stejného tématu. Alianci jsme založili v roce 2006 právě abychom mohli čelit těm starým postojům, netransparentnostem a jednostrannostem, kmotrovství atd., vůči kterým jsme byli jako individuální malé firmy bezmocní. Mimo jiné i představám (nebo předstírání? to jsem dodnes nepochopil), že „průmysl“ jsou kouřící komíny a vrčící soustruhy, že průmysl není schopný dělat výzkum a vývoj, že „nepřipustíme aby naše výzkumné prostředky šly do kapes kapitalistů“ (citát z  jednání Rady pro kosmické aktivity), že ESA je výzkum, a tak průmysl může maximálně přispět výrobou šroubků apod., aby vědci měli potřebné materiály pro výzkumnou práci (prohlášení tehdejšího zastoupení ČR v ESA na mezinárodní konferenci, které šokovalo účastníky). Nebo dokonce postojům, které tak výstižně popisuje vtip „aby sousedovi chcípla koza“. Tyto brzdy jsou již z velké části za námi a díky výborné práci Koordinační rady ministra dopravy pro kosmické aktivity a spolupráci se všemi, kteří mají zájem ČR v tomto oboru posílit, jsme udělali obrovský krok dopředu.
Nyní se Aliance zabývá především propagací našich schopností po celém světě, navazováním spolupráce se zahraničními partnery jako jsou např. průmyslové asociace nebo vesmírné agentury a organizováním misí partnerů do ČR nebo našich firem do zahraničí. Oproti dobám začátku naší Aliance, kdy jsme byli odrazováni a aktivně blokováni, nám v tom nyní vydatně pomáhá MDČR, MZV, MO, CzechInvest a CzechTrade. Například příští akce je stánek ČR na mezinárodní výstavě Japan Aerospace v listopadu, kde se představí pět členů aliance.
Spolupracujete také se zahraničními vesmírnými agenturami?
Ano, máme dobré pracovní vztahy s vesmírnými agenturami. V Evropě je zastřešuje především Ministerstvo dopravy ČR (MDČR). My se snažíme jít i dále – například s Brazílií, kde aliance dojednala dohodu o spolupráci ve vesmíru, kterou podepsali president Brazilské vesmírné agentury a tehdejší náš ministr dopravy, s Japonskem, Thajskem, Mexikem, Argentinou…
Jak je ve světě podporován vesmírný průzkum a vesmírný průmysl?
Vyspělé země jsou si dobře vědomy důležitosti těchto technologií pro své občany a vysoké návratnosti investic do jejich vývoje, tak jako i hůře vyčíslitelného, ale významného dopadu na reputaci technologické vyspělosti země na světových trzích. Po dost těžkých začátcích v minulé dekádě je i v ČR zapojení a podpora českého státu na velmi vysoké úrovni a naše pracovní výsledky tomu také odpovídají.
Ale i rozvojové země si začínají uvědomovat důležitost těchto technologií, přesto že je pro ně někdy velmi těžké takové investice ospravedlnit vlastnímu obyvatelstvu.
Jakým způsobem se český stát angažuje v podpoře vesmírného byznysu?
Klíčové je členství v Evropské vesmírné agentuře, kam stát přispívá finanční prostředky na základě kterých máme možnost soutěžit o prestižní náročné projekty. To nám umožňuje pracovat se zkušenými zahraničním partnery, a tím získávat zkušenosti a reference daleko rychleji, než kdybychom se snažili pracovat jen po svém. Poslední příklad byl český příspěvek do programu nových raket Ariane 6. Někteří zahraniční kolegové nás varovali, že do tak prestižní a kritické aktivity nás „staří mazáci“ v zahraničí ani náhodou nepustí. Ale podařilo se nám vyhrát řadu tvrdých tendrů a nyní naše firmy pracují na různých aspektech tohoto vývoje – např. v oblasti pokročilých materiálů nebo softwaru.
Máme navíc paralelní český program se separátním rozpočtem, který nám umožnuje vývoj v oblastech které považujeme za důležité, ale které ESA nemá mezi svými prioritami. Naštěstí se ale také prosadilo, že kvalitu nápadů a udržitelnost zamýšlených technologií komentuje v první řadě expertní tým ESA, než se o nich rozhoduje interně.
Důležitým aspektem strategie českého státu je Národní kosmický plán, který se připravuje každých pět let a obsahuje měřitelné cíle. Nyní se pod vedením MDČR připravuje již třetí verze tohoto programu, ve spolupráci s ostatními ministerstvy, Českou vesmírnou aliancí a dalšími klíčovými účastníky českých vesmírných aktivit.
Kolik je v Česku asi firem, které se zabývají aktivně kosmonautikou? Jaká je největší dosud realizovaná zakázka tohoto druhu v ČR a pro koho?
Mluvíme-li o firmách, které systematicky soupeří na Evropské úrovni o projekty a jsou pravidelně aktivně zapojeny od procesů, které jim předchází, tak se jedná o řádově dvacítku, ze které většina jsou malé a střední podniky. Typické zakázky jsou mezi stovkami tisíc a několika miliony euro. Ty větší jsou vesměs hardwarové, jako například mechanismy na otevírání solárních panelů pro osmdesát amerických satelitů, dodaných naším členem Frentech.
V čem je vesmírný průmysl a výzkum v ČR lepší se dočtete zítra 19.9.