Lidé, kteří jsou v problémech se splácením úvěrů, si poskytovatele půjčky nevybírali podle reklamy.
Hledali na internetu, nebo dali na doporučení známých. Rozhodovala pro ně rychlost a snadnost procesu při získání půjčky. Podle průzkumu společnosti M.B.A. Finance, která spravuje pohledávky finančních institucí, ovlivnily televizní spoty a reklama nabízející úvěry jen devět procent neplatičů.
Kde si půjčit peníze, hledalo více než 60 procent dlužníků na internetu. A webové srovnávače finančních produktů, jako zdroj informací pro možnost konsolidace půjček, uvedla více než třetina dotazovaných. Dalších 23 procent neplatičů ovlivnilo ve výběru poskytovatele půjčky doporučení od známého. Pouze devět procent respondentů potvrdilo, že se o půjčce dozvědělo z reklamy z médií, internetu a venkovních reklamních ploch. A další čtyři procenta respondentů uvedla, že přijali nabídku půjčky, se kterou je někdo přímo oslovil. Nabídka jim přišla výhodná, a tak využili příležitost k vylepšení života na dluh. Zbytek oslovených neplatičů nedokázal určit dominantní důvod, podle kterého volil poskytovatele úvěru.
„Domnívám se, že zákaz televizní reklamy na finanční produkty objem zadlužení radikálně nesníží. Hlavním příčina, která vrhá hodně lidí do dluhové pasti, je touha vlastnit a spotřebovávat spoustu věcí, které jsou nad možnosti jejich příjmů. Působí na ně společenské tlaky a pro uspokojení ega chtějí mít minimálně to, co mají ostatní. Aby je zákonodárci ochránili před dluhy, museli by zakázat celou konzumní společnost, a to by ani Orwell nevymyslel. Na konzumu je dnes založeno ekonomické fungování našeho světa a rapidní snížení spotřeby by způsobilo kolaps. Velké hospodářské krize nám to už několikrát ukázaly,“ komentoval návrh zákona omezujícího reklamu na půjčky Jakub Zetek, provozní ředitel M.B.A. Finance.
Přes tři čtvrtiny těch, kteří nesplácejí úvěr, volili poskytovatele podle přísnosti podmínek ověřování bonity klientů. Přednost dávali úvěrům nezajištěným zástavou nebo ručitelem. Velkou roli hrál také čas, za který měli peníze k dispozici. Naopak místo sídla poskytovatele vnímali dlužníci jako nepodstatné. Shodně tvrdili, že sledovali výši úrokové sazby. A polovina dotázaných potvrdila, že si byli vědomi, že výrazně přeplatí vypůjčenou částku. Ovšem čtyři pětiny dotazovaných dlužníků neuměli odpovědět, co je RPSN, nebo o kolik procent půjčku přeplatí.
„Zákonodárci by se měli zaměřit na systematické zvyšování finanční gramotnosti obyvatel, postihování lichvy a případně dořešení insolvenčního a exekučního zákona. Protože předlužené osoby s vícenásobnou exekucí nebudou nikdy schopny dluhy splatit. A do konce života se budou pohybovat v šedé zóně ekonomiky a ve statistikách budou nadále figurovat stovky tisíc exekucí, které se zbytečně navyšují o další nevymahatelné náklady,“ doplnil Jakub Zetek, provozní ředitel M.B.A. Finance.
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
