Jiří Jirásek je předsedou představenstva Národní rozvojové banky, a.s. od roku 2016. V 2014 se stal členem pracovní skupiny pro rozšíření spolupráce Evropské investiční banky, Evropského investičního fondu a národních rozvojových bank zemí EU. Spolupracoval na přípravě finančních nástrojů v Operačním programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost v programovém období 2014-2020.

„Naším současným úkolem je nejen podporovat segment malých a středních podniků ve formě záruk, úvěr a kapitálových vstupů, ale i ve větší míře přispět k rozvoji veřejné infrastruktury,“ říká Jiří Jirásek.

Rozhovor s JIŘÍM JIRÁSKEM, předsedou představenstva a generálním ředitelem společnosti Národní rozvojová banka, a.s.

Národní rozvojová banka, a. s. je speciální bankovní instituce, která vykonává činnost ve veřejném zájmu. V čem je tedy NRB jiná oproti jiným bankám?

Hlavní rozdíl je zejména v tom, že Národní rozvojová banka nekonkuruje běžným bankám, ale spolupracuje s nimi tak, že doplňuje jejich nabídku. Pomáhá jim rozložit riziko a usnadňuje tak podnikatelům cestu k finančním zdrojům, které potřebují na rozvoj svého byznysu. Každoročně přes devadesát procent podpory poskytujeme malým a středním podnikům ve formě záruk za komerční úvěry. Bez těchto našich záruk by řada firem jen těžko dosáhla na úvěr za přijatelných podmínek, zvlášť v ekonomicky nejisté době, kterou máme teď. Eliminujeme tak riziko tzv. credit crunch. Dále se pak zaměřujeme na přímé zvýhodněné financování projektů, které jsou pro stát klíčové nebo kde dochází k tržním selháním. V současné době to jsou například různé infrastrukturní projekty, projekty zaměřené na úspory energie, nebo aktivy sociálních podniků.

Na podzim 2021 došlo k přeměně Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB) na Národní rozvojovou banku (NRB). Co přinesla tato proměna?

Tato proměna byla důsledkem změn souvisejících s novou strategií banky. Naším současným úkolem je nejen podporovat segment malých a středních podniků ve formě záruk, úvěr a kapitálových vstupů, ale i ve větší míře přispět k rozvoji veřejné infrastruktury. My se na financování infrastruktury zaměřujeme přibližně od roku 2000, avšak vždy se jednalo pouze o nižší desítky menších projektů ročně typu výstavby či rekonstrukce místních silnic, chodníků, osvětlení, cyklostezek, vodohospodářské infrastruktury apod. Nyní tyto naše aktivity rozšiřujeme ještě o financování velkých a investičně náročných infrastrukturních projektů, jako je např. nákup nových moderních vozů pro hromadnou přepravu osob, výstavby multifunkční haly, dostupného bydlení, dálnic, obchvatů kolem měst apod.

Jedním z úkolů NRB je rozvoj veřejné infrastruktury se zapojením soukromých zdrojů. Jaké příležitosti to přineslo pro soukromý sektor?

Pro soukromý sektor to přináší zejména možnost podílet se na realizaci či financování klíčových infrastrukturních projektů, které Česká republika potřebuje.

S posilováním role NRB v posledních letech vznikly dvě dceřiné společnosti – Národní rozvojový fond a Národní rozvojová investiční společnost, které NRB měly umožnit rozšířit nabízené služby, zejména úvěrová a záruční schémata o další finanční nástroje včetně investic do infrastruktury, a tím klienty podpořit zcela novým způsobem. Jak?

Národní rozvojová investiční se zaměřuje na poskytování podpory ve formě kapitálových investic. To znamená, že nabídku NRB rozšířila zejména o poskytování kapitálových vstupů pro malé a střední podniky, které emitují své akcie na trhu start Burzy cenných papírů Praha. Národní rozvojový fond se zaměřuje na financování infrastrukturních projektů se zapojením soukromých zdrojů. Rozšiřuje tak možnosti banky v oblasti financování veřejné infrastruktury.

NRB podporuje nejen malé a střední podnikání, ale ve financování české infrastruktury. Jak se daří toto propojovat v současnosti?

Propojovat poskytování podpory a financování veřejné infrastruktury se nám dařilo vždy. V nedávné minulosti jsme nicméně byli nuceni personálně posílit naše kapacity a vytvořit nový tým, který se věnuje právě vyhledávání příležitostí pro financování infrastruktury a zdrojů, které bychom mohli na toto financování využít.

Národní rozvojová investiční (NRI) má podporovat nadějné společnosti pomocí kapitálových vstupů, tedy má firmám financovat investice skrze nákup podílů v nadějných a rychle rostoucích firmách. Není to jakýsi způsob převzetí stále většího vlivu státu nad firmami? Jak to vidíte vy?

Ne, k tomu určitě nedochází. NRI nakupuje pouze minoritní podíly – maximálně do výše 30 % z celkového objemu nově vydaných akcií – bez možnosti vlivu na řízení společnosti. Tyto podíly navíc nakupuje jen na určitou dobu. Podpora ve formě kapitálových vstupů je běžně využívaným finančním nástrojem v rozvinutých ekonomikách a rozhodně cílem jednotlivých ekonomik není získání vlivu nad firmami, ale dodání, resp. zapůjčení kapitálu na určitou dobu, který může společnost dále posunout.

Jak pomáhá NRB v současnosti v těžkých krizových letech soukromým subjektům?

NRB jim usnadňuje přístup k financím a zároveň tyto zdroje zlevňuje. Jen v posledních dvou letech se NRB podílela na 40 % všech úvěrů do 30 milionů korun, které banky poskytly malým a středním podnikům. Tím významně přispěla k dostupnosti zdrojů na trhu a eliminaci tzv. rizika credit crunch, jež započalo ekonomickou krizi v roce 2008. Pro porovnání v obdobích hospodářského růstu se tento náš podíl pohybuje kolem 20 %.

Větší zaměření skupiny ČMZRB na infrastrukturní oblast mělo přispět k dalšímu rozvoji regionů, měst a obcí. Na jaké projekty to bylo konkrétně či se zamýšlí využít?

Jde o různé infrastrukturní projekty, počínaje budováním místní infrastruktury, jako jsou třeba místní silnice, chodníky, osvětlení, hřiště, cyklostezky, přes vodohospodářskou infrastrukturu a realizaci opatření zaměřených na úspory energie, až po dostupné bydlení, modernizaci nemocnic, budování univerzitních kampusů, sportovních center, výstavbu dálnic, obchvatů kolem měst, modernizaci železnic a vozů pro hromadnou přepravu osob a další.

Národní rozvojová banka (NRB) má také pomáhat ke snížení nákladů na energie pomocí programů ELENA a Úspory energií. Je to vůbec ještě reálné vzhledem k rapidně rostoucím cenám energií?

Cesta investic do projektů zaměřených na úspory energie je jedním z mála opatření, které právě může firmám pomoci a do jisté míry je ochrání před rostoucími cenami energií. Naše zvýhodněné financování jim pak usnadní samotnou realizaci takových projektů. Bezúročné úvěry z programu Úspory energie či ENERG mohou podnikatelé využít na menší i větší projekty, počínaje výměnou méně úsporných technologií za nové, úspornější, výměnou osvětlení, oken, novými rozvody vody, plynu, elektřiny, až po výměnu kotlů a kompletní rekonstrukci objektů určených pro podnikání se zaměřením na zateplení, využití odpadního tepla nebo obnovitelných zdrojů energie, apod. Program ELENA pak nabízí poradenství v této oblasti a hradí až devadesát procent nákladů na zařízení energetického posudku.

Změnila se strategie NRB se začátkem konfliktu na Ukrajině? Jak?

Vzhledem k tomu, že se zabýváme financováním podnikatelských aktivit na území České republiky, tak na naši činnost konflikt na Ukrajině nemá žádný dopad. Samozřejmě někteří naši klienti se mohou dostat do problémů souvisejících s platební schopností, pokud třeba vyváží část svých produktů na Ukrajinu. Ale pokud se to děje, tak pouze v omezené míře, protože jsme doposud žádný takový případ neřešili.

Mění se i strategie českého průmyslu a výrobních firem s rostoucím napětím na východě Evropy?

Nemyslím si, že nějak zásadně. Česká ekonomika je nejvíce orientovaná na Německo a další státy Evropské unie, východní Evropa a Rusko zpravidla tvoří jen menší část jejích tržeb. To mluvím obecně, a zejména o těch menších podnicích, na které se zaměřujeme. Samozřejmě firmy, jako je Škoda Auto a tím pádem i na ní navázané subdodavatele, může situace ovlivnit významněji, nicméně lze předpokládat, že se dokáží s omezením dodávek z Ukrajiny a zastavením výroby v Rusku vyrovnat. Situace na východě Evropy ale spolu s dalšími faktory brzdí ekonomický růst a lze očekávat, že přispěje k řadě ekonomických problémů, které se začaly objevovat již díky koronavirované pandemii, a proto je zapotřebí se na současnou situaci dívat jako na běžný hospodářský cyklus, kdy po letech boomu přichází recese, a podle toho jednat.

Ceny energií letí rapidně nahoru. Proč vláda nechce zastropovat ceny energií a raději bude vydávat na sociální podpory, které stejně spousta lidí nedostane? 

Tuto otázku mi nepřísluší komentovat.

Je v současnosti přechod na obnovitelné zdroje stále reálný?

Dle mého názoru je přechod na obnovitelné zdroje nezbytný. Dnes a denně slýcháme informace z celého světa, jak se díky zvýšené teplotě zvyšuje hladina moří, jak díky výkyvu teplot je složité nastavit procesy v zemědělství, jak bychom měli zacházet s vodou v rámci vodního hospodářství, a to jsem ani nezmínil to, jaké problémy teď celý svět řeší s přírodními zdroji, jako jsou ropa, zemní plyn, železná ruda a další, které budou z logiky věci jednou zcela vyčerpané. Otázkou ale je, jak dlouho bude tento přechod trvat a jak intenzivně jej budou jednotlivé státy podporovat. Naše banka proto v této oblasti intenzivně spolupracuje vedle českých ministerstev, Evropské komise a EIB i s různými svazy a asociacemi zabývajícími se přechodem na zelenou energii a poskytuje finanční a poradenské služby v oblasti energetických úspor, a to jak pro veřejné, tak soukromé subjekty.

Děkuji za rozhovor.

Foto: Poskytnuto Jiřím Jiráskem

Zdroj: Renáta Lucková