Zatímco svět sleduje napětí kolem Hormuzského průlivu, 142metrová superjachta Nord ruského miliardáře Alexeje Mordašova v noci klidně proplula touto strategickou vodní cestou směrem k Ománu. Írán přitom průliv z velké části uzavřel kvůli probíhající vojenské operaci USA a Izraele. Jak je možné, že sankcionovaná jachta sankcionovaného oligarchy proplula uzavřeným průlivem?
Výjimka pro vyvolené
Hormuzský průliv je od 28. února 2026 z velké části blokován. Írán vyhlásil uzavření po zahájení amerických a izraelských vojenských operací na svém území. Data z MarineTraffic a VesselFinder ale ukazují, že Nord nebyla jediným plavidlem, které v té době průliv překonalo. Společnost jí dělaly dva tankery pod americkými sankcemi, pět nákladních lodí a jeden osobní trajekt.
Íránské úřady zjevně umožnily omezený námořní pohyb přes tuto strategickou vodní cestu. Podle NBC News proplutí zahrnovalo i plavidla spojená se sankcionovanými subjekty. Íránský velvyslanec v Moskvě ostatně dříve naznačil, že pro ruská plavidla platí výjimky – mohou průlivem tranzitovat bez standardních poplatků.
Miliardář s imunitou
Alexej Mordašov se nedávno podle Forbes stal nejbohatším Rusem s odhadovaným majetkem 37 miliard dolarů. Je pod sankcemi USA, Spojeného království i Evropské unie. Jeho jachta Nord byla po zavedení západních omezení přeregistrována v Rusku.
Přinejmenším na papíře by tedy Nord neměla mít snadný přístup k mezinárodním vodám. Realita je ovšem jiná. Zatímco Západ uvaluje sankce, ruská superjachta si klidně užívá plavby strategickým průlivem.
Selektivní geopolitika
K 25. dubnu se aktivita tranzitu mírně zotavila – průlivem proplulo 19 plavidel. Mezi nimi i Nord. Ačkoli je Hormuzský průliv z právního hlediska mezinárodní tranzitní cestou, v praxi funguje jako nástroj selektivní geopolitiky. Írán si vybírá, kdo může projet, a zjevně dává přednost spojencům před dodržováním mezinárodních sankcí.
Když se sankce míjejí účinkem
Případ jachty Nord je symptomatický pro širší problém západních sankcí vůči Rusku. Zatímco Evropa a USA zavádějí stále přísnější omezení, sankcionovaní oligarchové si nadále užívají luxusní životní styl. Jejich majetek se přeregistrovává, plavidla mění vlajky a najdou se přístavy ochotné je přijmout.
Hormuzský průliv se tak stává nejen strategickým bodem pro globální energetiku, ale i testem účinnosti mezinárodního práva a sankcí. A zatím to nevypadá, že by tento test Západ úspěšně zvládal. Možná je čas přiznat si, že sankce fungují jen tam, kde existuje vůle je vymáhat – a ta zjevně chybí.
Zdroj info: UNITED24
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
