Aktuálně:

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA“ tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Deportace jako zločin proti lidskosti

Ukrajinské úřady odhadují, že od února 2022 bylo do Ruska nebo na okupovaná území deportováno přibližně 20 000 dětí. Ověřenou totožnost má u více než 19 000 z nich, skutečný počet může být ještě vyšší. Rusko tyto děti systematicky přemisťuje, mění jim dokumenty, umisťuje je do pěstounských rodin – často v odlehlých oblastech země. Cílem není ochrana, ale asimilace.

Ministr zahraničí Andrij Sybiha to formuloval jasně: „Rusko se snaží vymazat jejich identitu různými způsoby. Ještě cyničtěji, instrumentalizuje děti v této válce – používá je jako páku v jednáních.“

Mezinárodní trestní soud vydal v březnu 2023 zatykače na Vladimira Putina a Marii Lvovovou-Bělovovou, ruskou zmocněnkyni pro práva dětí, právě kvůli deportacím. Nedávno OSN poprvé klasifikovala tyto činy jako zločin proti lidskosti. Zelenskyj tento krok označil za zásadní posun v mezinárodním uznání závažnosti situace.

Mezinárodní koalice a česká role

Návrat dětí není jen ukrajinskou záležitostí. Mezinárodní koalice pro návrat ukrajinských dětí, kterou spolupředsedá Ukrajina a Kanada, sdružuje 47 členů včetně České republiky. Příští setkání na ministerské úrovni se uskuteční 11. května v Bruselu.

Spojené státy nedávno oznámily program v hodnotě 25 milionů dolarů zaměřený na identifikaci, repatriaci a péči o deportované děti. Europol pomohl vypátrat desítky z nich. Česká republika se aktivně zapojuje do mezinárodního úsilí – nejen diplomaticky, ale i prakticky.

Dokud se nevrátí, válka neskončí

Přes veškeré úsilí zůstává pod faktickou kontrolou Ruska přibližně 1,6 milionu ukrajinských dětí – číslo, které zahrnuje děti žijící na okupovaných územích. Rusko nevytvořilo systém pro usnadnění návratu, místo toho se zaměřuje na jejich dlouhodobé umístění v ruských rodinách a institucích. Každé vrácené dítě je výsledkem složitých jednání, diplomatického tlaku a často i zprostředkovatelské role třetích zemí.

Iniciativa „Bring Kids Back UA“ koordinuje nejen samotný návrat, ale i následnou reintegraci. Mnohé z dětí strávily měsíce nebo roky v prostředí, kde jim bylo systematicky vnucováno, že Ukrajina není jejich domov. Návrat proto není jen otázkou logistiky, ale i psychologické rehabilitace.

Zelenskyj opakovaně zdůrazňuje, že trvalý mír není možný bez návratu všech dětí. Dokud budou ukrajinské děti v Rusku, válka nekončí ani na symbolické úrovni. Otázka zní, zda mezinárodní společenství dokáže vyvinout dostatečný tlak, aby Rusko přestalo používat děti jako nástroj – a začalo je vracet domů.

Zdroj info: united24media

Autor: Josef Neštický

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.

Německo: Dotační velmoc, která se topí ve vlastních miliardách

20.04.2026, Autor: red

Berlín letos rozdá na dotacích 321 miliard eur. Suma, při které se člověku zatočí hlava – a která je větší než celý český státní rozpočet. Jenže místo ekonomického zázraku se Německo potýká se stagnací, továrny se přesouvají do Číny a velké koncerny berou peníze od státu, aby pak propouštěly doma. Jak je možné, že největší evropská ekonomika sází na masivní přerozdělování, zatímco výsledky zůstávají v nedohlednu?

Kreml lže o ekonomice. Švédská rozvědka varuje před katastrofou

20.04.2026, Autor: Marek Hájek

Švédská vojenská rozvědka varuje před „finanční katastrofou" ruské ekonomiky. Zatímco Moskva prezentuje optimistické statistiky, Stockholm tvrdí, že Kreml podhodnocuje rozpočtový deficit o 30 miliard dolarů a skutečná inflace je mnohem vyšší než oficiálních 5,86 procenta. Rusko podle švédských analytiků „žije na dluh" – a čas do kolapsu se krátí.

Putin ztrácí půdu pod nohama: Důvěra Rusů klesla na sedmileté minimum

20.04.2026, Autor: Josef Neštický

Šestý týden v řadě klesá podpora ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle státního průzkumného centra VCIOM se jeho hodnocení propadlo na 66,7 procenta – nejníž od začátku invaze na Ukrajinu. Důvěra v něj klesla na 72 procent. Vládnoucí strana Jednotné Rusko ztratila za jediný týden 2,4 procentního bodu a drží se na pouhých 27,3 procenta. 

Brusel chce tvrdší ruku. Jednotný trh EU se dusí ve vlastních pravidlech

19.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská komise přichází s novým plánem: přísnější sankce pro země, které brání volnému obchodu uvnitř Unie. Ursula von der Leyen chce dokončit reformu jednotného trhu do konce roku 2027 – a tentokrát to myslí vážně. Dokáže Brusel přimět členské státy, aby přestaly chránit své dvorky?