V Evropské unii žije 64 milionů cizinců – historické maximum. Zároveň nelegální překročení hranic kleslo na nejnižší úroveň od roku 2021. Jak si to vysvětlit? A co to vlastně znamená pro budoucnost kontinentu?
Čísla rostou, ale jinak než dřív
Za jediný rok přibylo v EU 2,1 milionu cizinců. Od roku 2010 se jejich počet zvýšil z 40 na 64 milionů – nárůst o 60 procent za patnáct let. Berlínský institut Rockwool Foundation mluví o „trvalém a dlouhodobém růstu“. Trend je nezvratný, to je jasné.
Německo zůstává magnetem s téměř 18 miliony obyvatel narozených v zahraničí. Francie následuje s 9,6 miliony, Itálie má 6,9 milionu. Zajímavější je ale Španělsko – tam počet cizinců vzrostl o osm procent, téměř dvojnásobek unijního průměru. Proč zrovna tam? Tommaso Frattini z RF Research Center to vysvětluje nečekaným faktorem: ostrou politikou Donalda Trumpa vůči latinskoamerickým zemím včetně Venezuely. Když se zavřou dveře v Americe, otevřou se v Evropě.
Méně nelegálních vstupů, více kontroly
Teď ta zajímavá část. Celková migrace roste, ale nelegální vstupy dramaticky klesají. V roce 2025 se počet nelegálních překročení hranic snížil o 26 procent na zhruba 178 tisíc. V prvních třech měsících roku 2026 dokonce o 39 procent oproti stejnému období předchozího roku. Počet žádostí o azyl klesl o 27 procent na 669 tisíc.
Našla konečně Evropa recept na kontrolu hranic? Možná. Nový pakt o migraci a azylu, který má plně vstoupit v platnost v červnu 2026, přináší přísnější pravidla. Systém vstupu a výstupu (EES) spuštěný loni v říjnu zavádí biometrickou kontrolu. Míra návratů neúspěšných žadatelů vzrostla na 27 procent. Pravidla začínají fungovat.
Česká republika v evropském kontextu
A jak je na tom Česko? K 31. prosinci 2025 žilo u nás 1,13 milionu cizinců, což představuje 10,38 procenta populace. Přesto spolu se Slovenskem a Bulharskem patříme mezi země s nejnižším podílem cizinců v EU.
Válka na Ukrajině změnila mapu evropské migrace. Polsko, naše sousední země, se umístilo na druhém místě v počtu uprchlíků – přes milion lidí, většinou z Ukrajiny. Vladimir Putin se tak stal hlavním původcem největšího počtu uprchlíků do Evropy v posledním desetiletí. Ironie dějin.
Co dál?
Evropa čelí demografické krizi. Nízká porodnost, stárnoucí populace, ubývající pracovní síla. Migrace není jen bezpečnostní výzvou, ale ekonomickou nutností. Otázka nezní, zda přijímat migranty, ale jak to dělat kontrolovaně.
Rekordní čísla migrace jsou zrcadlem globálních konfliktů, ekonomických nerovností a demografických tlaků. A také testem, jak dokáže Evropa řídit vlastní budoucnost v době, kdy ji formují síly daleko za jejími hranicemi. Dokáže skloubit potřebu pracovních sil s obavami veřejnosti z nekontrolované migrace? Na to zatím nikdo nemá jasnou odpověď.
Zdroj info: Interia.pl
Autor: Petr Poreba
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
