Až se 9. května otevřou brány 61. ročníku Benátského bienále, bude tam stát i ruský pavilon. Poprvé od února 2022, kdy ruské tanky vjely na Ukrajinu. Evropská komise pohrozila zastavením dotace ve výši dvou milionů eur, ministři z 22 zemí včetně Polska podepsali protest, Lotyšsko avizovalo bojkot. Italské ministerstvo kultury žádá dokumentaci, aby prověřilo, zda pavilon neporušuje sankce. Organizátoři benátské přehlídky zatím zůstávají neústupní: umění má být otevřené všem.
Umění jako zbraň, nebo jako most?
Benátské bienále není ledajaká akce. Funguje od roku 1895 a patří mezi nejprestižnější světové přehlídky současného umění. Národní pavilony tu mají desítky zemí, od USA po Bolívii. V roce 2022 byl ruský pavilon zavřený, v roce 2024 ho využila Bolívie. Teď se Rusové vracejí – a italská média upozorňují, že za pavilonem stojí lidé napojení na Kreml.
„Zatímco Rusko bombarduje muzea, ničí kostely a usiluje o vymazání ukrajinské kultury, nemělo by mít právo vystavovat tu svou,“ reagovala šéfka evropské diplomacie Kaja Kallas.
Organizátoři bienále ale trvají na tom, že jednali v souladu s pravidly a smlouvou s Evropskou agenturou pro vzdělávání a kulturu. Bienále je podle nich „otevřenou institucí a platformou pro dialog, která odmítá vylučování nebo cenzuru v kultuře a umění.“ Prezident bienále Pietrangelo Buttafuoco to shrnul jasně: „ Bude tam Rusko, Írán, Izrael. Bude tam Ukrajina a Bělorusko. Všichni.“
Dva miliony eur jako páka
Evropská komise dala organizátorům třicetidenní lhůtu na odpověď. Pokud se Rusko skutečně zúčastní, hrozí pozastavení nebo úplné zrušení grantu na období 2025–2028. Nejméně 34 europoslanců podepsalo dopis, v němž požadují zastavení veškerého financování z EU, pokud se účast Ruska uskuteční.
Lotyšská ministryně kultury Agnese Lace varovala, že absence reakce by znamenala „legitimizaci ruské agrese prostřednictvím velké evropské kulturní platformy, která dostává evropské peníze.“ Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha zdůraznil, že Kyjev uvalil sankce na osoby spojené s ruským pavilonem a odsoudil účast Ruska na akci.
Italské ministerstvo kultury se od rozhodnutí organizátorů distancovalo a ujistilo, že bylo proti němu. Nyní žádá kompletní dokumentaci o přípravě a správě ruského pavilonu, aby ověřilo soulad se sankcemi.
Kde je hranice?
Benátské bienále tradičně stálo na pozici univerzality – že kultura má spojovat, ne rozdělovat. Jenže když jedna ze zúčastněných zemí vede devastující válku, není takový postoj naivní?
Polsko, pobaltské státy a Ukrajina argumentují, že přítomnost Ruska na prestižní akci financované z evropských peněz je morálně nepřijatelná. Organizátoři naopak tvrdí, že umění nesmí podléhat cenzuře a že dialog je možný jen tehdy, když jsou u stolu všichni.
Zdroj info: Interia.pl
Autor: Petr Poreba
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
