Aktuálně:

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

1 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 5
Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Čísla, která bolí

Ukrajina čelí v roce 2026 obrannému deficitu 19,6 miliardy eur – zhruba 23 miliard dolarů. Vyplývá to z interní prezentace Evropské komise, kterou získal server Kyiv Independent. A to i přesto, že má na kontě již přislíbených 86,7 miliardy eur a na cestě dalších 28,3 miliardy z bruselského úvěrového balíčku.

Celkem to dělá 134,6 miliardy eur – o čtvrtinu víc než loni. Civilní strana rozpočtu je pokrytá, ale na tanky, drony a protivzdušnou obranu prostě peníze nejsou. Kyjev plánuje letos vyrobit sedm milionů dronů a objednat 25 tisíc bezpilotních pozemních vozidel. Jenže bez peněz zůstane u plánů.

Proč se díra neuzavírá?

Důvod? Opotřebovací válka pokračuje a Ukrajina musí neustále doplňovat munici, opravovat techniku a budovat nové obranné systémy. Rusko sice zpomalilo tempo územních zisků, ale tlak na ukrajinské pozice neutichá.

NATO přislíbilo Kyjevu na letošek vojenskou pomoc v hodnotě 60 miliard dolarů. Nestačí to. A Spojené státy? Ty od návratu Donalda Trumpa do Bílého domu v lednu 2025 prakticky zastavily přímou finanční pomoc. Trump sice kritizuje rozsah americké podpory a mluví o „stovkách miliard zdarma“, ale zároveň navrhuje budoucí změny – třeba návrat k systému půjček a pronájmu vojenského materiálu. Břemeno se tak přesunulo na Evropu. Ta sice reaguje – vojenská pomoc vzrostla o 67 procent nad průměr let 2022–2024 – ale pořád to není dost.

Co bude příští rok?

Evropský komisař pro ekonomiku Valdis Dombrovskis varoval, že Kyjev by mohl čelit nedostatku hotovosti už v roce 2027, pokud se nenajdou další zdroje. Mezinárodní měnový fond počítá s tím, že EU poskytne Ukrajině příští rok dalších 38 miliard dolarů na pokrytí rozpočtové díry.

Realita je ale jiná. Z bruselského úvěrového balíčku zbude na rok 2027 jen 13,3 miliardy eur – necelá polovina toho, s čím MMF kalkuluje. A tyto peníze navíc přijdou s podmínkami: Kyjev bude muset prokázat pokrok v boji proti korupci, zvýšit daňové příjmy a sladit se s evropskými normami.

Český rozměr

Zatímco Ukrajina řeší, kde vzít na obranu, český obranný průmysl zažívá boom. Export zbraní a munice na Ukrajinu dosáhl v roce 2024 objemu 63 miliard korun. Česká muniční iniciativa, která dodává Kyjevu dělostřelecké granáty z celého světa, se stala jedním z pilířů západní podpory. Jenže i tady platí: bez peněz není muziky. Pokud Ukrajina nebude mít čím platit, zastaví se i české dodávky.

Komu dřív dojdou peníze?

Válka na Ukrajině vstupuje do fáze, kdy se rozhoduje nejen na bojišti, ale i v účetních knihách. Kyjev potřebuje nejen zbraně, ale hlavně peníze na jejich nákup. Evropa se snaží, ale 20 miliard eur se jen tak nenajde. Dokáže Západ udržet Ukrajinu v boji, nebo se válka rozhodne tím, kdo dřív vyčerpá své rezervy?

Zdroj info: Kyiv Independent

Autor: Marek Hájek

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.

Německo: Dotační velmoc, která se topí ve vlastních miliardách

20.04.2026, Autor: red

Berlín letos rozdá na dotacích 321 miliard eur. Suma, při které se člověku zatočí hlava – a která je větší než celý český státní rozpočet. Jenže místo ekonomického zázraku se Německo potýká se stagnací, továrny se přesouvají do Číny a velké koncerny berou peníze od státu, aby pak propouštěly doma. Jak je možné, že největší evropská ekonomika sází na masivní přerozdělování, zatímco výsledky zůstávají v nedohlednu?

Kreml lže o ekonomice. Švédská rozvědka varuje před katastrofou

20.04.2026, Autor: Marek Hájek

Švédská vojenská rozvědka varuje před „finanční katastrofou" ruské ekonomiky. Zatímco Moskva prezentuje optimistické statistiky, Stockholm tvrdí, že Kreml podhodnocuje rozpočtový deficit o 30 miliard dolarů a skutečná inflace je mnohem vyšší než oficiálních 5,86 procenta. Rusko podle švédských analytiků „žije na dluh" – a čas do kolapsu se krátí.

Putin ztrácí půdu pod nohama: Důvěra Rusů klesla na sedmileté minimum

20.04.2026, Autor: Josef Neštický

Šestý týden v řadě klesá podpora ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle státního průzkumného centra VCIOM se jeho hodnocení propadlo na 66,7 procenta – nejníž od začátku invaze na Ukrajinu. Důvěra v něj klesla na 72 procent. Vládnoucí strana Jednotné Rusko ztratila za jediný týden 2,4 procentního bodu a drží se na pouhých 27,3 procenta. 

Brusel chce tvrdší ruku. Jednotný trh EU se dusí ve vlastních pravidlech

19.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská komise přichází s novým plánem: přísnější sankce pro země, které brání volnému obchodu uvnitř Unie. Ursula von der Leyen chce dokončit reformu jednotného trhu do konce roku 2027 – a tentokrát to myslí vážně. Dokáže Brusel přimět členské státy, aby přestaly chránit své dvorky?