Aktuálně:

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rusko zintenzivnilo útoky na ukrajinskou infrastrukturu, Spojené arabské emiráty dodávaly zbraně do Súdánu. A svět se podle generální tajemnice Agnès Callamardové nachází „na pokraji nové nebezpečné éry“.

Příměří, které nic nevyřešilo

V izraelsko-palestinském konfliktu platí od října 2025 příměří. Podle Amnesty to ale neznamená konec utrpení. Organizace v prosinci 2024 publikovala téměř třístastránkovou studii dokumentující genocidní činy izraelských sil. V listopadu 2025 pak přišla s právní analýzou: genocida pokračuje i po dohodě o klidu zbraní.

Amnesty poukazuje na izraelskou blokádu, omezování humanitární pomoci, nucené vysídlování a systematické ničení infrastruktury. I když zbraně mlčí, lidé v Gaze dál umírají – jen pomaleji a potichu. Vysoký počet obětí mezi dětmi, novináři, zdravotníky a humanitárními pracovníky podle organizace svědčí o záměrném charakteru izraelského postupu.

Izrael obvinění kategoricky odmítá. Tel Aviv dlouhodobě tvrdí, že brání svou existenci proti teroristické organizaci Hamás a že civilní oběti jsou nežádoucím, nikoli zamýšleným důsledkem vojenských operací.

Úpadek do bezpráví

„Jsme vystaveni nejnáročnějšímu momentu naší doby,“ prohlásila Callamardová. „Lidstvo odolává útokům nadnárodních hnutí namířených proti právům a dravých vlád, které jsou odhodlané prosazovat svou dominanci prostřednictvím nezákonných válek a otevřeného ekonomického vydírání.“

Konflikt na Blízkém východě je podle ní důsledkem „úpadku do bezpráví“. Útoky USA a Izraele, které označila za nezákonné a v rozporu s Chartou OSN, vyvolaly odvetné údery Íránu. Výsledkem je otevřená válka proti civilistům a civilní infrastruktuře, která se šíří do dalších zemí a ohrožuje živobytí milionů lidí.

Zpráva přitom neobviňuje jen Izrael. Rusko se podle ní dopustilo zločinů proti lidskosti na Ukrajině, myanmarská armáda bombardovala vesnice a zabíjela civilisty včetně dětí. Spojené arabské emiráty i Čína dodávaly zbraně do Súdánu a přiživovaly tamní konflikt. A USA, Izrael i Rusko podle Amnesty systematicky oslabují Mezinárodní trestní soud – sankcemi vůči jeho zaměstnancům i zatykačemi na jeho představitele.

Právo se stává překážkou

Nejhorší je, že mocné státy systematicky podkopávají instituce, které je mají kontrolovat. Pokud mohou beztrestně ignorovat mezinárodní právo a aktivně sabotovat mechanismy vyvození odpovědnosti, co zbývá?

Amnesty hodnotila i situaci ve střední Evropě. Slovensko čelí kritice kvůli ústavním změnám z roku 2025, které podle organizace oslabily mezinárodní závazky v oblasti lidských práv, prohloubily diskriminaci LGBTI osob a omezily právo na vzdělání i soukromý život.

Zpráva Amnesty International je temným zrcadlem naší doby. Kolik dalších výročních zpráv bude třeba, než se svět probudí?

Zdroj info: TASR

Autor: Josef Neštický

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.

Íránská válka odhaluje novou realitu: Amerika ztrácí spojence i vliv

22.04.2026, Autor: red

Když Donald Trump zahájil spolu s Izraelem válku proti Íránu, možná nečekal, že tím rozpoutá něco víc než jen regionální konflikt. Dnes, necelé dva měsíce poté, je zřejmé, že íránská válka urychluje proces, který mnozí pozorovatelé označují za „rozchod Ameriky se světem". Nejde přitom o rétoriku – jde o reálné oslabení amerického vlivu s potenciálně dlouhodobými důsledky.

Ukrajina chce vlastní protiraketový štít. Má na to rok

22.04.2026, Autor: Marek Hájek

Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Ukrajina hodlá do dvanácti měsíců vyvinout vlastní systém protibalistické obrany. Poprvé k tomuto záměru připojil konkrétní časový horizont. Jde o snahu snížit závislost na amerických systémech Patriot, jejichž zásoby se tenčí a jejichž interceptory jsou kvůli napětí na Blízkém východě žádané po celém světě. Je to reálné, nebo jde spíš politický signál?

Kyjev čeká na 90 miliard eur. Maďarsko konečně ustoupilo

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Ukrajina očekává, že Evropská unie v nejbližších dnech uvolní masivní půjčku ve výši 90 miliard eur. Ministr zahraničí Andrij Sybiha prohlásil, že „všechny překážky, dokonce i umělé bariéry, byly odstraněny". Pro Ukrajinu jde o klíčové peníze. A zároveň ukázku toho, jak může jeden člen EU blokovat pomoc celého kontinentu.