Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

Hypersonické střely v nebezpečné blízkosti

Od začátku invaze v únoru 2022 zaznamenala Ukrajina desítky průletů ruských hypersonických raket Kinžal v okruhu do dvaceti kilometrů od černobylské nebo chmelnycké jaderné elektrárny. Kinžal není žádná hračka – při rychlosti 6500 kilometrů za hodinu urazí pět kilometrů za tři sekundy a nese hlavici o hmotnosti půl tuny. Zásah reaktoru nebo skladiště vyhořelého paliva by mohl mít následky daleko za hranicemi Ukrajiny.

Ukrajinský generální prokurátor Ruslan Kravčenko je přesvědčený, že tyto průlety nelze vysvětlit žádnými vojenskými důvody. Ruské ministerstvo obrany na žádost o komentář nereagovalo – což samo o sobě vypovídá víc než tisíc slov.

Černobyl jako tranzitní koridor

Ještě znepokojivější je využívání černobylské zóny jako letové trasy pro drony. Od července 2024 proletěly v okruhu pěti kilometrů od radiačního štítu elektrárny desítky ruských bezpilotních prostředků. Podle prokurátora jde pravděpodobně o taktiku, jak obejít ukrajinskou protivzdušnou obranu soustředěnou kolem měst a klíčové infrastruktury.

Dron s výbušnou hlavicí nad vyřazenou elektrárnou? To zní jako scénář katastrofického filmu. Přesto se podobné incidenty v průběhu války opakovaně stávají – a každý z nich představuje potenciální riziko pro jadernou bezpečnost nejen Ukrajiny, ale celé Evropy.

Záporožská elektrárna: rukojmí války

Situace kolem největší evropské jaderné elektrárny v Záporoží je ještě komplikovanější. Ruské síly ji okupují od března 2022. Elektrárna opakovaně čelila výpadkům externího napájení, což je pro bezpečný provoz klíčové – bez něj musí spoléhat na záložní zdroje, které nejsou určeny pro dlouhodobé použití.

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) potvrdila útoky dronů na záporožskou elektrárnu už v dubnu 2024 a opakovaně vyjádřila „hluboké znepokojení“ nad vojenskými aktivitami v blízkosti jaderných zařízení. Generální ředitel Rafael Grossi vyzývá k maximální vojenské zdrženlivosti – jenže válka má svou vlastní logiku, ve které bezpečnostní apely často zůstávají bez odezvy.

Co to znamená pro Evropu?

Ukrajina je druhým největším producentem jaderné energie v Evropě a po ruských útocích na energetickou síť se stala ještě závislejší na atomových elektrárnách, které dnes pokrývají zhruba 70 procent spotřeby elektřiny. Jakákoli vážná havárie by neměla jen lokální dopady.

Přinejmenším jde o nebezpečnou hru s ohněm. V nejhorším případě o vědomé riskování katastrofy, která by mohla zasáhnout celý kontinent. Když si uvědomíme, že černobylská havárie v roce 1986 rozšířila radiaci do celé Evropy, není těžké si představit, co by znamenal podobný incident dnes – uprostřed aktivní války, s minimálními možnostmi evakuace a mezinárodní koordinace.

Čtyřicet let od Černobylu jsme si mysleli, že jsme se poučili. Ale co když nás největší lekce teprve čeká?

Zdroj info: TASR, Reuters

Autor: Josef Neštický

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT