Osmé volby za pět let. Bulharsko už roky trápí politický chaos – vlády padají rychleji, než si stihnete zapamatovat jména premiérů. Tentokrát se ale něco zlomilo. Rumen Radev, bývalý prezident a stíhací pilot, vyhrál s novou stranou Progresivní Bulharsko přesvědčivě – 44 % hlasů a 135 parlamentních křesel z 240. V bulharských poměrech je to téměř zemětřesení.
Když prezident opustí palác a vyjde do ulic
Radev rezignoval na prezidentský post v lednu, aby založil nové politické hnutí. Riskantní tah, který vyšel. Volební účast přesáhla 50 %, nejvíc od dubna 2021. Lidé uvěřili v možnost změny. „Lidé odmítli sebeuspokojení a aroganci starých stran a nepodlehli lžím a manipulacím,“ prohlásil Radev ve svém vítězném projevu.
Radev vsadil na dvě věci: vyčistit korupci a konečně dát zemi stabilitu. Po letech slabých koalic, které padaly jako domino, to znělo lákavě. Slibuje „silné Bulharsko v silné Evropě“, ale zároveň volá po „kritickém myšlení“ a „nové bezpečnostní architektuře“. Co to znamená v praxi?
Pragmatik, nebo Putinův spojenec?
Radev je často označován za proruského politika. Kritizoval sankce vůči Rusku, volá po dialogu s Kremlem a odmítá přímou vojenskou pomoc Ukrajině. Realita je ale složitější. Bulharsko je důležitým dodavatelem munice pro Kyjev – často nepřímo, přes třetí země, zejména Rumunsko. Radev tento model pravděpodobně nezastaví, spíš ho nebude chtít politicky učesat.
V říjnu 2025 německý Rheinmetall oznámil miliardovou investici do bulharské továrny VMZ v Sopotu, kde se budou vyrábět dělostřelecké granáty ráže 155 mm – až 100 tisíc ročně. Radev si za tuto dohodu připsal zásluhu a prohlásil, že „Bulharsko se stává součástí evropského obranného ekosystému“. Kritizuje pomoc Ukrajině, ale zároveň těží z válečné ekonomiky.
Je spíš jako slovenský Robert Fico – kritizuje Západ, ale peníze z EU přijímá. Viktor Orbán byl jiná liga. Pro Kreml užitečný hlas, i když ne nutně přímý spojenec.
Co z toho plyne pro Evropu?
Radev bude potřebovat koaliční partnery, aby prosadil klíčové reformy – zejména v justici, kde je nutná dvoutřetinová většina. Druhá nejsilnější strana GERB bývalého premiéra Bojka Borisova získala 13,4 %, třetí skončila aliance „Pokračujeme ve změně – Demokratické Bulharsko“ s 13,2 %. Vyjednávání budou složitá.
Bulharsko vstoupilo do Schengenu, ale eurozónu Radev kritizuje. Jeho vize „silné Evropy“ zní dobře, detaily ale chybí. Bude to Evropa suverénních národů, nebo jen rétorika pro domácí publikum?
Bulharsko má šanci na stabilní vládu. Jestli ji Radev promění v realitu, nebo jen v další kapitolu politického chaosu, to teprve uvidíme.
Zdroj info: BBC News
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
